Článek
"Turecko je sekulární a takové také navždy zůstane," provolávali účastníci shromáždění, z nichž mnozí mávali nad hlavami národními vlajkami a portréty zakladatele moderního tureckého státu Mustafy Kemala Atatürka. Někteří řečníci napadali Spojené státy a Evropskou unii a vyzývali k obraně tureckých národních zájmů. Policie vyslala do ulic na 10 000 mužů, k žádným vážnějším incidentům však nedošlo.
Současný prezident Ahmet Necdet Sezer se domnívá, že sekulární systém vlády v Turecku je ohrožen vůbec nejvíc od vzniku republiky v roce 1923 a jeho názor v Ankaře podporovala i většina účastníků manifestace. "Jsme tady, abychom hájili zájmy republiky. Obáváme se o sekulární charakter Turecka, pokud by byl Erdogan zvolen prezidentem. Osobně doufám, že se tak nestane," řekl agentuře AP osmadvacetiletý obchodník Sanem Erdem.
Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) soustřeďuje bývalé členy zrušené proislámské Strany ctnosti. Svého kandidáta na prezidentský úřad zveřejní zřejmě 18. dubna a očekává se, že jím bude právě Erdogan. AKP usiluje o reformu politického systému a tvrdí, že jejím cílem není svržení sekulárního režimu v zemi. Od roku 2002, kdy se stala vládní stranou, Turecko zaznamenalo ekonomický růst a zahájilo vstupní rozhovory s Evropskou unií.
Erdogan je podle průzkumů nejpopulárnější politik země a díky početnému zastoupení poslanců AKP v parlamentu má velkou naději na zvolení. Oficiálně však zatím svoji kandidaturu nepotvrdil.