Článek
Možnost vojenského úderu proti íránským jaderným zařízením Trumpova budoucí administrativa zvažovala už dříve, vyplývá z článku. Poté, co padl režim syrského diktátora Bašára Asada, o něm ale hovoří ještě vážněji, tvrdí americký deník.
Trump se svým týmem teď vymýšlí, jak na Írán co nejvíce zatlačit. Kromě vojenského úderu, který by mohl být veden i letecky, by USA také mohly prodat pokročilé zbraně Izraeli, který by tak byl silnější pro případný úder na íránská jaderná zařízení. Tím by Američané měli čistší ruce. Zároveň by při volbě této možnosti USA poslaly více amerických sil, letadel a lodí na Blízký východ, čímž by Írán mohly zatlačit k diplomacii.
Trumpův tým ovšem zvažuje i druhou možnost. Už při svém první prezidentství Trump uvalil na Írán sankce. Pokud by je ve druhém období ještě zpřísnil a spojil by je s vojenským odstrašením, Írán by mohl být donucen situaci řešit diplomaticky, míní WSJ.
Trump ostře kritizoval odpalování amerických raket na ruské území
V tuto chvíli není jasné, jakou možnost Trump zvolí. Chce se ale za každou cenu vyhnout vypuknutí třetí světové války. V rozhovoru pro magazín Time, který jej označil za osobnost letošního roku, ovšem uvedl, že co se týče Íránu, válku nemůže vyloučit.
„Může se stát cokoli. Je to velmi nestabilní situace,“ odpověděl na dotaz, zda by mohlo dojít ke konfliktu mezi USA a Íránem.
Írán má velké množství obohaceného uranu na výrobu čtyř jaderných bomb. Pokud by se pro výrobu atomové zbraně rozhodl, trvalo by mu to jen několik dní, hodnotí WSJ.
Administrativa bývalého prezidenta Baracka Obamy situaci řešila tak, že s Íránem byla uzavřena dohoda, která práce na jaderných zbraních dočasně pozastavila. Trump ji ale zrušil a místo toho během svého prvního prezidentství na Teherán uvalil sankce v naději, že jaderný program zruší.
Současný prezident Joe Biden dohodu chtěl obnovit, Írán ale nakonec couvnul.
To se nám samozřejmě líbí. Kreml pochválil Trumpa
