Článek
Izrael podle NYT plánoval na íránské jaderné provozy zaútočit možná už v květnu s cílem zpomalit o rok nebo více schopnost Íránu vyvinout jadernou zbraň.
Americký deník dále uvedl, že izraelský úder vyžadoval pomoc Spojených států, pokud měl být úspěšný, a také k ochraně Izraele před íránskou odvetou.
Po několik měsíců trvajících jednáních za zavřenými dveřmi se Trump rozhodl usilovat o jednání s Íránem místo vojenského řešení.
Minulou sobotu se v Ománu konalo první kolo nepřímých jaderných rozhovorů mezi oběma zeměmi. Americkou delegaci v Ománu vedl zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff, zatímco íránskou Abbás Arakčí. Teherán a Washington jednání označily za „pozitivní“ a „konstruktivní“. Druhé kolo rozhovorů je plánované na sobotu a podle informovaného zdroje agentury Reuters by se mohlo uskutečnit v Římě.
Trump chce s Íránem uzavřít novou jadernou dohodu, přičemž zároveň několikrát hrozil případným vojenským zásahem. V roce 2018 za svého prvního prezidentského mandátu přitom odstoupil od původní jaderné dohody s Íránem uzavřené v roce 2015.
Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Írán po americkém odstoupení přestal dohodu dodržovat a začal obohacovat uran na úroveň, která ho podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) přibližuje k možné výrobě jaderné zbraně. Teherán přesto dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program slouží pouze k mírovým účelům.
