Článek
"Jak bychom reagovali, kdyby někdo vyhlašoval, že je zakázáno prodávat domy Židům?" reagoval na výzvu, kterou podpořili přední rabíni, izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Výzvu odmítl i prezident Šimon Peres a předseda parlamentu Reuven Rivlin.
Podle agentury AFP ale úřady nepřijaly žádné sankce proti 37 původcům iniciativy, přestože část rabínů je placena státem. Izraelská společnost ochránců civilních práv premiéra vyzvala, aby rabíny coby zaměstnance státu ukáznil. V izraelských městech působí 126 rabínů placených z peněz daňových poplatníků.
Muzeum Jad Vašem uvedlo, že jde o "tvrdý zásah do základních hodnot našich životů jako Židů a jako lidí v demokratickém státě".
"Minulé zkušenosti nás naučily, jak jsou významné a zároveň křehké základní hodnoty soužití a úcty k druhým," dodal Jad Vašem ve svém komuniké.
Strach z islámského radikalismu
Jako první o zákazu prodeje nemovitostí loni rozhodl rabín v severoizraelském městě Safed Šmuel Elijahu. Většina tamních obyvatel jsou věřící židé a rabín dal najevo, že opatření míří hlavně proti Arabům. K podpoře tohoto kroku se počátkem týdne přihlásilo téměř 40 rabínů z větších izraelských měst. A desítky dalších se pak přidaly.
V iniciativě se mísí strach chudinských vrstev židovského obyvatelstva před hrozbami islámského radikalismu s xenofobií, protože do Izraele přicházejí muslimští přistěhovalci z Eritreje a Súdánu. Jde ale i o důsledek politiky vládní strany Izrael je náš domov ministra zahraničí Avigdora Liebermana, který často hovoří o neloajálnosti izraelských Arabů a žádá nové vytyčení hranice Izraele tak, aby se arabské obyvatelstvo ocitlo za ní.
Židé si podle mnohých expertů stále zachovávají mentalitu ghetta, což prý dokumentuje i bezpečnostní zeď okolo Izraele.