Tálibán vede tajnou válku proti Islámskému státu

Islámský stát byl zodpovědný za srpnový sebevražedný atentát u kábulského letiště, při němž zahynulo více než 150 lidí, a je urputným soupeřem Tálibánu. Obě tyto radikální islámské skupiny nyní vedou krvavou bitvu, přičemž Dželálábád je podle BBC její frontovou linií.

Po pádu prozápadního kabinetu, který nahradila vláda Tálibánu, je teď sice Afghánistán klidnější, nicméně v Dželálábádu čelí jednotky Tálibánu téměř každodenním útokům. Islámský stát, místně známý pod arabskou zkratkou DAIŠ (či DAEŠ), využívá některé ze stejných taktik, které Tálibán úspěšně používal proti předchozí vládě – včetně náloží nastražených na silnicích a cílených útoků.

Šéfem rozvědky Tálibánu v provincii Nangarhár, jejíž metropolí je Dželálábád, je muž známý jako „doktor Bašír“. Provází ho pověst zuřivého bojovníka. V minulosti se mu podařilo vyhnat IS z malé pevnosti, kterou si vybudoval v sousední provincii Kunar.

Doktor Bašír popírá, že by měl Tálibán jakékoli spojení s mrtvolami, které někdo pravidelně nechává vystavené na odiv u silnice. Hrdě ale prohlašuje, že jeho muži zatkli desítky členů IS. Mnoho bojovníků takzvaného Islámského státu, kteří byli uvězněni za předchozí vlády, uprchlo z vězení během chaosu, jenž provázel převzetí moci Tálibánem.

Na veřejnosti Bašír a ostatní představitelé Tálibánu hrozbu IS zlehčují. Tvrdí, že válka v Afghánistánu skončila a že oni přinášejí Afghánistánu mír a bezpečnost. Cokoli, co tento příběh narušuje, je nežádoucí. Bašír dokonce navzdory všem důkazům tvrdí, že IS v Afghánistánu formálně ani neexistuje.

„Název DAIŠ se vztahuje k Sýrii a Iráku. Zde v Afghánistánu žádná ničemná skupina s názvem DAIŠ není,“ cituje ho BBC.

Ve skutečnosti je samozvaný Islámský stát v Afghánistánu nejen formálně přítomen, ale dokonce ustavil svou speciální odnož v oblasti zahrnující území Afghánistánu, kterou nazval „IS-Chorásán“. Chorásán bývalo historické území ve Střední Asii s rozlohou 268 tisíc čtverečních kilometrů, které dnes leží na území Íránu, Afghánistánu, Tádžikistánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu.

Islámský stát každopádně obviňuje Tálibán z toho, že je odpadlíkem, protože není dostatečně radikální. Tálibán naopak odmítá IS jako kacířské extremisty.

IS se v Afghánistánu poprvé etabloval v roce 2015 a v následujících letech provedl řadu krvavých útoků. Od převzetí moci Tálibánem však podniká sebevražedné atentáty i v těch oblastech země, kde se bojovníci IS dříve nevyskytovali. Začátkem tohoto měsíce IS zaútočil na mešity šíitské menšiny ve městě Kunduz na severu země a na baštu Tálibánu Kandahár.

Obavy z rozmachu IS sdílejí jak obyvatelé této země, tak sousední státy a západní představitelé. Jak uvedla agentura Reuters, Spojené státy už varovaly, že by IS v Afghánistánu mohl během šesti měsíců až jednoho roku dosáhnout bodu, kdy bude schopen podnikat útoky v zahraničí.

Islámský stát v současnosti v Afghánistánu neovládá žádné území. V dřívějších letech se mu podařilo vybudovat základny v provinciích Nangarhár a Kunar, než ho vytlačily útoky Tálibánu a jednotek afghánské armády podporovaných americkými nálety.

IS má jen několik tisíc bojovníků ve srovnání s přibližně 70 tisíci příslušníky Tálibánu, kteří jsou nyní vybaveni americkými zbraněmi. Existují však obavy, že by mohl postupně verbovat bojovníky z dalších zemí Střední Asie a Pákistánu, rovněž zklamané příslušníky Tálibánu, pokud se tato skupina v budoucnu rozpadne na soupeřící frakce.

V Dželálábádu se navíc terčem útoků nestává jen Tálibán. Aktivista místní občanské společnosti Abdar Rahmán Mavín se začátkem října vracel domů ze svatby, když na jeho vozidlo začali střílet neznámí ozbrojenci. Zabili ho, zatímco se na zadních sedadlech krčili jeho dva synové ve věku 10 a 12 let. K odpovědnosti za útok se v krátkém prohlášení přihlásil IS.