Článek
Letos poprvé od začátku války západního světa proti Tálibánu teroristické akce neustaly jako vždy s příchodem prvního sněhu. Shodují se na tom vojáci, kteří v neklidné zemi slouží, i náčelník generálního štábu Petr Pavel, který je do Afghánistánu přijel o víkendu podpořit.
„Obávám se, že to tak letos nebude,“ řekl Právu Pavel. „V minulosti byly koaliční jednotky rozloženy po celém Afghánistánu a kontrolovaly mnohem větší území, ale jak mise ISAF končí a vojáci se stáhli do velkých center, tak se volnost pohybu povstalců podstatně zvýšila. Lze očekávat, že tradiční dělení na bojovou a nebojovou sezónu přestává platit,“ dodal.
Čeští vojáci na základně Bagrám v afghánské provincii Parván a v Kábulu.
Velitel strážní roty se 150 vojáky, kapitán Petr Liška, je ve vyjadřování opatrnější. Nechce poplašit rodiny svých podřízených doma. „Bezpečnostní situace je stále stejná, to znamená zhoršená,“ řekl Právu. Jeho rota musí denně vyrážet do okolí základny a kazit povstalcům jejich aktivity.
Nejsmutnější rok
Přiznává, že velká část vojáků bude muset i ve svátek do terénu. „Vánoce jsou svátkem evropské kultury, a tím pádem čekáme na Štědrý den zvýšenou činnost a budeme muset jako vždy vyjet na patroly,“ dodal.
Generál Pavel vojákům s sebou kromě dárků od rodin přivezl i písničkáře Jiřího Schmitzera. Ten řekl, že pobavit vojáky považoval za čest. „Já jsem na to kývnul, nedokázal bych si představit, že bych to odmítl,“ dodal.
Letošní sezóna byla pro českou armádu nejsmutnější ze všech. V červenci tu na patrole několik kilometrů od základny Bagrám našlo smrt pět vojáků. Blízko nemocnice, kterou tu postavili Korejci, mezi políčky a příbytky vede rozbitá cesta.
Písničkář Jiří Schmitzer navštívil české vojáky na základně Bagrám.
Na ní se osmého července zastavila kolona obrněnců Maxx Pro s rotou českých vojáků, kteří vyrazili na každodenní kontrolu blízkého okolí základny.
Okolo nemocnice byli místní, děti i afghánští policisté, s nimiž se Češi dali do řeči. Nic nenasvědčovalo, že se blíží neštěstí v podobě sebevraha opásaného výbušninou. Když se odpálil, na místě zahynuli čtyři Češi a deset místních, další z českých vojáků zemřel po převozu v Praze.
Děti házejí kameny
Od té doby se v Bagrámu vyměnila sestava. Vojáky z Chrudimi a Žatce vystřídali vojáci z Přáslavic a Hranic na Moravě. Jejich vedoucí, praporčík Adam K., vzpomíná, že zpráva o smrti jejich předchůdců je silně zasáhla zrovna v momentě, kdy byli na cvičení, na němž se připravovali na misi. „Všichni jsme to vnímali a došlo k určitému vystřízlivění, že to tady nebude žádná sranda a že se může stát cokoli,“ řekl Právu praporčík.
Na stejném místě se v sobotu zastavil i generál Pavel. Dopravila ho tam kolona obrněnců, navíc ze vzduchu bedlivě střežená americkými vrtulníky Black Hawk. Kromě kamenů, které na kolonu v jednom místě házely místní děti, se ale naštěstí nic nestalo.
Generál si na několik minut s českými novináři prohlédl místo události a uvedl: „Vypadá to tu naprosto mírumilovně. Člověka by vůbec nenapadlo, že tu došlo k takovému násilí.“ Incident podle něj změnil taktiku českých vojáků.
„Základní princip je – neopakovat se, nemít žádná schémata a snažit se přijít s něčí novým – ať se to týká tras, množství lidí nebo provádění úkolu, protože každé schéma vede dřív nebo později k útoku,“ dodal Pavel.
Podle kapitána Lišky jejich rota zatím nemusela čelit střelbě, ale to neznamená, že je občas nezasype sprška kamenů či nevraživost místních při pěších kontrolách míst, odkud povstalci ostřelují základnu Bagrám raketami. „Naše přítomnost v prostoru je každodenní, s nepřátelským přístupem místních obyvatel se setkáváme také denně,“ řekl Liška.
Rota je rozdělena do sedmi čet. Za sedm týdnů byli vojáci na třech stech patrolách, jezdí ve dne a v noci a navíc fungují jako doprovod pro americké velitele, kteří potřebují např. něco vyjednat ve vsích s afghánskými představiteli.
„Průměrná doba patroly je jedenáct hodin,“ podotkl Liška. Podle vojáků jsou v pořádném zápřahu. „Na patrolu vyrážíme obden,“ řekl Právu voják Petr.
Metráky trhavin, jinak je tam klid
Další stovka Čechů je na základně v hlavním městě Kábulu. I tady občas zažívají horké chvilky, před nedávnem se pokusila skupina povstalců na základnu prostřílet. Do brány vjela dodávka naložená několika metráky trhaviny a dírou do základny vtrhli dva ozbrojenci, ti ale byli ihned zastřeleni. Podle vojáků je ale jinak na základně relativní klid.
Část českých vojáků jsou lékaři, logistici a také instruktoři afghánských pilotů vrtulníků a jejich techniků. Češi cvičí Afghánce v létání v helikoptérách už šest let. Podle velitele instruktorů Petra Slívy je v Kábulu třicet instruktorů, kteří školí každodenně okolo padesáti letců a techniků ruských strojů Mi 17 a Mi 24.
Afghánci nemají dostatečné technické vzdělání, a proto jejich mentoři musí být trpěliví. „Občas jim to musíme několikrát vysvětlit, je tu i jazyková bariéra, ale máme překladatele a také ovládají některé výrazy v ruštině a angličtině,“ uvedl Slíva.
Komplikací také podle něj bylo, že starší Afghánci nechtěli zaučovat mladší, protože se obávali o práci. „Ale už jsme připravili některé instruktory, kteří jsou schopni zaučit mladé a vychovat novou generaci pilotů,“ dodal.