Syrská centrální banka má první guvernérku v dějinách země

Sabrineová v minulosti zastávala v syrské centrální bance několik významných pozic. Sloužila například na postu první náměstkyně guvernéra či ředitelky dozorčí rady. Působila také jako šéfka kontrolní komise banky. Na nejvyšším postu v emisní bance nahrazuje podle agentury Reuters Muhammada Isáma Hazimeho, kterého v roce 2021 jmenoval svržený prezident Bašár Asad.

Nová guvernérka syrské národní banky má magisterský titul v oboru účetnictví. Od roku 2018 byla souběžně s postem na pozici viceguvernéra také členkou představenstva Damašské burzy cenných papírů, kde zastupovala právě centrální banku.

Podle portálu Al-Arabíja je její jmenování do čela syrské emisní banky odpovědí nového syrského režimu na západní výzvy k většímu začlenění žen do nové syrské vlády. Web v této souvislosti připomněl, že první ženou v nové syrské administrativě je Ajša Dibasová, která se stala šéfkou Úřadu pro záležitosti žen.

Syrská centrální banka drží ve svých rezervách téměř 26 tun zlata, což je stejně jako před vypuknutím občanské války v roce 2011. Cenný kov, který má nyní Sabrineová jako nová guvernérka pod kontrolou, má dnes tržní cenu 2,2 miliardy dolarů (přibližně 52 miliard korun).

Devizové rezervy banky jsou však podle zdrojů agentury pouze přibližně 200 milionů dolarů (téměř pět miliard korun) v hotovosti, přičemž podle informací Mezinárodního měnového fondu dosahovaly v roce 2011 výše 14 miliard dolarů (350 miliard korun podle současného kurzu). Sýrie ale v témže roce přestala zveřejňovat hospodářské statistiky, což v následujících letech znemožňovalo ověřit výši jejích zlatých a devizových rezerv.

Vedle devizových rezerv banka drží syrské libry v hodnotě několika set milionů dolarů, uvedla agentura Reuters s odvoláním na čtyři dobře informované zdroje. Doplnila, že syrská měna oslabila z 50 liber za dolar před vypuknutím války na 12 500 liber podle aktuálního kurzu.

Sýrie také v průběhu války přišla o velkou část příjmů ze zahraničí, a to v důsledku ztráty kontroly nad nalezišti ropy ve východní části země. V různých obdobích občanské války je ovládaly kurdské milice, teroristický Islámský stát a jiná ozbrojená uskupení. Země zároveň podléhá mezinárodním sankcím, přičemž Spojené státy uvalily sankce přímo na centrální banku.

V prvních hodinách po pádu režimu Bašára Asada dav centrální banku v Damašku částečně vyraboval. Zloději si odnesli blíže neurčené množství syrských liber, do hlavního trezoru, kde jsou uloženy devizové rezervy a zlato, se ale nedostali. Představitelé nové syrské vlády trezor podle zdrojů Reuters zkontrolovali je pár dní poté, co se chopili moci.

Režim prezidenta Asada se zhroutil poté, co islamističtí povstalci z uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) na konci listopadu zahájili ofenzivu proti vládním vojskům. Asad funkci prezidenta Sýrie převzal v roce 2000 po smrti svého otce Háfize Asada, který v zemi vládl od roku 1971.

Na začátku prosince Bašár Asad i s rodinou uprchl do Ruska. Před Vánoci byla v Sýrii ustavena přechodná vláda pod vedením HTS.