Článek
Průnik do Palmýry se čekal. Během středy a v noci na čtvrtek pokračovaly vládní jednotky v postupu a dostaly se do vzdálenosti pouhého kilometru od okraje města. Ráno bojovaly na předměstí Hajj al-Gharf.
Islámský stát vyzýval ve čtvrtek z megafonů zbylé obyvatele přilehlého města Tadmur, aby je opustili. Uvedla to exilová organizace SOHR monitorující dění v zemi. Podle jejího ředitele v původně sedmdesátitisícovém městě zbylo jen 15 000 lidí.
Syrští vojáci u Palmýry oslavují postup.
„Během 48 hodin můžeme být svědky velkého vítězství v Palmýře,“ uvedl v noci na čtvrtek pro agenturu AP guvernér provincie Talál al-Barazí. „Armáda postupuje tak, aby ochránila památky a archeologická naleziště,“ dodal.
Server Debka File ale ve čtvrtek zpochybnil to, že by se syrské armádě mohlo podařit Palmýru ovládnout bez podpory Rusů. Jenomže Rusové i po stažení většiny sil nejméně do úterý podporovali akce syrských sil.
Archivní snímek Palmýry
Syrská agentura SANA uvedla ve středu večer, že armádní jednotky spolu s příslušníky milic lidové sebeobrany upevnily kontrolu nad tzv. Palmýrským trojúhelníkem a poté, co eliminovaly poslední uskupení teroristů Islámského státu u města, obsadily všechny klíčové kóty západně a severozápadně od Palmýry. Především ovládly a upevnily kontrolu na severním a západním úpatí hory Tar ležící tři kilometry od palmýrské citadely, přičemž způsobily těžké ztráty IS.
Syrské letectvo útočilo na kolony na silnici z Palmýry do As-Suchny a zničilo desítky vozidel IS a zabilo nebo zranilo desítky teroristů.
Palmýru, kde jsou jedny z nejzachovalejších antických památek, obsadil Islámský stát v květnu. V létě tam vyhodil do povětří dva chrámy a hrobky.
archivní záběr Palmýry z loňského roku
Palmýra
:: Pouštní město Palmýra leží v provincii Homs, asi 210 kilometrů severovýchodně od Damašku. K nejznámějším památkám patří trosky Belova chrámu, kolonáda, divadlo, vítězný oblouk, mnoho kostelů, chrámů či pohřebišť.
:: Název této oázy v poušti znamená město palem (aramejsky a arabsky Tadmur, město datlí). První zpráva o Palmýře se objevila poprvé již ve 2. tisíciletí př. n. l. v archivu Mari. Stala se hojně používanou stanicí pro obchodníky na hedvábné stezce mezi Perským zálivem a středomořskými přístavy.
:: Po staletí byla velmi bohatým obchodním městem, kterým procházeli obchodníci s luxusním zbožím.
:: V letech 17-19 n. l. město obsadili Římané a v roce 129 ho prohlásil císař Hadrián za svobodné město a přejmenoval ho na Hadriana Palmyra. Tehdy byly postaveny nejznámější paláce jako Belův či Agora nebo kupříkladu více než kilometr dlouhá hlavní třída (kolonáda) města, která byla ozdobena celkem 375 sloupy (z nichž dnes údajně stojí 150).
:: Ve třetím století se vlády ve městě ujala ambiciózní a schopná žena Zenobia, která se vzepřela Římu, vojevůdce Aurelianus ji ale na jaře 272 porazil, což znamenalo také počátek úpadku Palmýry. Město opustili obyvatelé i obchodníci, bohaté vily a chrámy se začaly rozpadat. Město pak v 7. stol. už jako jednu z mnoha byzantských pouštních pevností zdevastovali Arabové a dílo zkázy dokonalo zemětřesení z roku 1089.
:: Evropa Palmýru znovu objevila až roku 1678 díky anglickým obchodníkům. Od roku 1980 je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.
