Článek
„Nové prohlášení předsedy turecké vlády ohledně normalizace vztahů se Sýrií je možné vzít vážně jen v případě jeho přeměny ze slov v činy,“ uvedlo syrské velvyslanectví v Praze.
Zároveň také konkretizovalo, co by měli Turci udělat, aby bylo možné brát prohlášení vážně: „Tím, že uzavřou turecké hranice se Sýrií a přestanou poskytovat podporu teroristickým skupinám v příchodu na syrské území a také zastaví útoky na syrském území.“
I EU vidí, že Erdoganovi nelze věřit, tvrdí Sýrie
„Syrská vláda zdůraznila vícekrát, že je otevřena jakémukoliv úsilí, které směřuje k ukončení války, zabíjení a nalezení politického řešení. Proto jakékoli změny stanovisek ze strany států, které podporují terorismus různými formami, bude brát vážně v případě jejich krystalizace v konkrétních krocích. Dřívější zkušenosti s prezidentem tureckého režimu Erdoganem potvrdily, že se mu nedá věřit, což zjistili také představitelé Evropské unie,“ stojí v textu v narážce na složitá vyjednávání EU s Tureckem při zvládání migrační krize.
Velvyslanectví v něm opakuje výhrady k turecké politice z posledních let, kdy Ankara podporovala různé vzbouřenecké skupiny: „Turecko se podílelo už před více než pěti lety skandálním způsobem v rozporu s mezinárodním právem a pravidly dobrého sousedství na vyvolání a stupňování syrské krize. Turecká vláda otevřela své hranice pro vstup tisíců teroristů (takto označuje Damašek všechny vzbouřence – pozn. red.) na syrské území, zásobovala je zbraněmi a poskytla jim různé logistické potřeby. Podílela se na krádeži více než 1700 továren ze Sýrie a také na krádeži historických památek. Obchodovala nelegálním způsobem se syrskou ukradenou naftou s takzvaným Islámským státem.“
Za teror si prý můžou sami
Turecké prohlášení podle syrského velvyslanectví nestačí. „Je třeba vidět tyto změny v turecké politice, která poškodila vážným způsobem nejenom Sýrii, ale i Turecko a celou oblast,“ shrnuje ambasáda ve svém vyjádření.
Zmiňuje v něm také důvod, proč Ankara chce změnit vztah k Sýrii: „Nerozumná politika režimu tureckého prezidenta Erdogana se nedostala pouze do slepé uličky, ale její konání se otočilo proti ní, což se projevilo v různých teroristických útocích, které byly spáchány na tureckém území.“
Právě bojem proti terorismu zdůvodňoval turecký premiér Yildirim obrat v politice, když řekl, že je pro něj důležitá stabilita Iráku a Sýrie.