Článek
Syrské vedení přitom nechalo zaminovat část syrsko-libanonské hranice, uvedla v pondělí agentura AP. Chce předejít pašování zbraní. Hranicí ale často také procházejí Syřané, kteří se snaží uniknout násilnostem.
Hranice mezi Sýrií a Libanonem měří přes 300 kilometrů a je na ní 50 ilegálních přechodů. V Libanonu bylo v minulých týdnech kvůli nelegálnímu obchodování se zbraněmi zatčeno několik Libanonců i Syřanů.
Damašek tvrdí, že tyto zbraně používají gangy, které vyvolávají v zemi nepokoje. Popírá, že jde o protesty opozice, která stále sahá k tvrdým represím. Střety si přitom vyžádaly přes tři tisíce lidských životů.
Marná snaha Ligy arabských zemí
Neuspěla ani Liga arabských států (LAS) se zprostředkovatelskou misí, když požadovala okamžité ukončení násilností, stažení armády z měst a zahájení dialogu vlády s opozicí.
Syrský ministr zahraniční Valíd Mualim před odjezdem z Dauhá v pondělí podle AFP předal zástupcům ligy jen dílčí odpovědi. Vyžádal si pauzu na definitivní odpověď a odjel do Damašku k dalším konzultacím. LAS na středu svolala kvůli Sýrii mimořádnou schůzku ministrů zahraničí.
Syrská státní agentura Sana v sobotu informovala, že Mualim údajně vedl s ministerským výborem LAS "čestný dialog". V některých bodech prý bylo dosaženo shody, v jiných otázkách je údajně zapotřebí dalšího vyjednávání.
V úterý ale Sýrie dala kompletní odpověď a Damašek se dohodl s LAS na řešení krize. Oficiálně bude dohoda oznámena ve středu na mimořádném zasedání ministrů zahraničí arabských zemí v káhirském sídle LAS. Co je podstatou dohody, ale není známo.
LAS odmítla požadavky na vyloučení Sýrie z organizace, ustavila ale zvláštní pětičlenný výbor ministrů zahraničí, který jednal o návrhu ligy se syrskou delegací v katarském Dauhá.
Asad neustupuje, NATO zásah nechystá
Syrský prezident Bašár Asad neústupně trvá na tom, že za nepokoji v Sýrii jsou "ozbrojené gangy", které chtějí destabilizovat zemi. Situaci se pokouší čelit vágními reformami a přísliby dalších reforem. V listu The Daily Telegraph zpochybnil legitimitu Syrské národní rady (SNS), která sdružuje velkou část syrské opozice, jako partnera k dialogu: „Nebudu ztrácet svůj čas mluvením s nimi. Neznám je, je potřeba lépe vyšetřit, zda skutečně reprezentují Syřany," citovala Asada AFP.
Asad však může snadno uplatňovat tvrdý postup. Nemusí se bát zahraniční intervence, i když jeho režim nijak nezaostává za Kaddáfím.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v pondělí vyloučil mezinárodní vojenskou intervenci v Sýrii. "Naprosto nemáme v úmyslu intervenovat v Sýrii. Samozřejmě že represe v Sýrii rozhodně odsuzuji. Jediný způsob, jak tam pokročit, je, podobně jako v jiných zemích, brát ohled na legitimní nároky Syřanů a zavést demokratické reformy," řekl Rasmussen. Vysvětlil, že operace v Libyi byla vedena na základě mandátu OSN, v níž intervence získala velkou podporu. Připomněl, že to není případ Sýrie. "Musíme rozhodovat případ od případu. Z globálního pohledu nemůžete Libyi srovnávat se Sýrií," řekl Rasmussen.
Syřané se chtějí vyzbrojovat
Za sedm měsíců při bouřích přišlo o život na 3000 lidí. Peter Harling z Mezinárodní krizové skupiny (ICG) nedávno řekl, že pašeráci, kteří běžně operují na hranici, se přeorientovali na zbraně, protože v Sýrii je o ně velký zájem. Lidé se prý vyzbrojují hlavně kvůli sebeobraně.
Podle obchodníků je v Sýrii největší zájem o automaty kalašnikov, jejichž cena se zdvojnásobila na současných 1500 dolarů (27 000 korun). Syřané přitom upřednostňují ruské a čínské před iráckými a íránskými.
Hranici ale pravidelně přecházejí také Syřané směřující do klidnějšího Libanonu. Podle AP je možné, že Damašek chce zaminováním hranice rovněž zabránit opozici, aby se dostala ven ze země.