Článek
Zbrojní embargo na Libyi uvalila Organizace spojených národů v roce 2011, kdy v zemi v rámci takzvaného arabského jara vypukly protesty proti autoritářskému režimu Muammara Kaddáfího.
Závěrečné usnesení pondělní konference ve Vídni podepsalo všech pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN a 15 dalších zemí, například Německo či Itálie. Podle textu jsou země připraveny podpořit žádost libyjské vlády o udělení výjimky ze zbrojního embarga, kterou podá k sankční komisi OSN.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Cílem vídeňské konference bylo podpořit vládu národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže, která vznikla na počátku tohoto roku na základě jednání znepřátelených stran.
Zachytit migranty a zabránit terorismu
"Klíčovou otázkou je, zda Libye zůstane místem, kde se dál šíří terorismus, pašeráctví lidí a nestabilita, nebo zda jsme schopni s pomocí vlády národní jednoty dosáhnout stability," uvedl před jednáním německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.
Mnoho zemí je podle něj ochotno Libyi pomoci také při obnově pobřežní stráže, která by pomáhala bránit migrantům v nebezpečné cestě před Středozemní moře do Evropy.
Libye se propadla do chaosu po pádu režimu dlouholetého diktátora Muammara Kaddáfího, kterého svrhla lidová revoluce na počátku roku 2011.
Na jejím území se postupně vytvořila dvě mocenská centra: Islamisté ovládali západ země z Tripolisu, mezinárodně uznávaná vláda Abdalláha Sáního a parlament kontrolovaly východ z Tobrúku.
Související témata:
Bojovníci Islámského státu na snímku ze Sýrie
Chaosu v zemi využila řada milicí a islamistických skupin včetně organizace Islámský stát, která ovládá území kolem severolibyjské Syrty.