Svět se po skandálu pracovníků - teroristů OSN obrací k Palestině zády

Svoji pomoc pozastavili tři největší dárci, mezi které s 344 miliony dolarů (téměř 7,9 miliard korun) patří Spojené státy americké, Německo s 202 miliony dolarů (přes 4,6 miliard korun) a Evropská unie se 114 miliony dolarů (přes 2,6 miliardy korun), uvádí s referencí na rok 2023 UN Watch na svém webu.

„Spojené státy jsou velmi znepokojeny obviněním, že se dvanáct zaměstnanců UNRWA mohlo podílet na teroristickém útoku Hamásu na Izrael 7. října. Ministerstvo zahraničí dočasně pozastavilo další financování UNRWA, dokud tato obvinění a kroky, které OSN podniká k jejich vyřešení, nepřezkoumáme,“ stojí v prohlášení amerického ministerstva zahraničí.

Evropská komise uvedla, že peníze nebude pro úřad pro palestinské uprchlíky posílat nejméně do konce února, píše agentura Reuters.

„Na jednu stranu tu máme tato mimořádně závažná obvinění a je zřejmé, že je třeba je bezodkladně vyřešit. Na straně druhé je UNRWA partnerem pro humanitární pomoc Palestincům v Gaze a na Západním břehu Jordánu. Plně si uvědomujeme, že pomoc musí pokračovat,“ prohlásil tiskový mluvčí Evropské komise Eric Mamer.

Finanční pomoc dále pozastavilo Japonsko, Francie, Švýcarsko, Kanada, Velká Británie, Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Island, Rumunsko a Estonsko. „Estonsko nebude pokračovat ve financování této organizace. Vyzývám k rychlému a důkladnému prošetření těchto obvinění,“ uvedl na síti X estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna.

Zejména u Islandu jde o poměrně překvapující zprávu, tato severská země dlouhodobě podporuje právo Palestinců na vlastní stát, v roce 2011 tato malá severská země jako první v západní Evropě uznala stát Palestina v jeho hranicích z roku 1967.

Ne každý stát se však přidal k pozastavení finanční pomoci. Například Irsko uvedlo, že UNRWA poskytuje „životně důležitou pomoc 2,3 milionu lidí“. Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide zase vyzval všechny ostatní dárce, aby zvážili širší důsledky snižování finančních prostředků uprostřed „rozsáhlého utrpení Palestinců“.

„Neměli bychom kolektivně trestat miliony lidí. Musíme rozlišovat mezi tím, co mohli udělat jednotlivci, a tím, co UNRWA představuje,“ prohlásil Eide.

Proti zastavení pomoci se staví také Liga arabských států, která ve společném prohlášení 22 členských států z Blízkého východu a severní Afriky kritizovala snížení finančních prostředků.

V roce 2018 tvořili arabští dárci čtvrtinu finančních prostředků UNRWA, v následujících letech však tato čísla klesala, což zhoršovalo finanční problémy agentury, píše deník Time.

Loni v říjnu Spojené arabské emiráty agentuře věnovaly 20 milionů dolarů (asi 459 milionů korun). Další pomoc v hodnotě 2 milionu dolarů (asi 46 milionů korun) přislíbila i Saúdská Arábie. Kromě toho v říjnu Katarský fond pro rozvoj (QFFD) a UNRWA podepsaly víceletou dohodu v celkové výši 18 milionů dolarů (asi 413 milionů korun) na roky 2023 až 2024.

Izrael o víkendu ve spisu předložil Spojeným státům americkým důkazy o 12 pracovnících zapojených do útoku teroristů teroristického hnutí Hamás ze 7. října, kdy teroristé zavraždili přes 1200 Izraelců, převážně civilistů, a dalších více než 260 unesli. Přes 130 z nich se stále nachází v zajetí v Pásmu Gazy.

Deník The New York Times, který měl možnost do spisu nahlédnout, uvedl, že se izraelským zpravodajským důstojníkům podařilo zjistit pohyb šesti pracovníků OSN na území židovského státu 7. října na základě jejich telefonů. Další tři se jim podařilo vystopovat díky telefonickým hovorům uvnitř Gazy, během nichž podle Izraelců diskutovali o svém zapojení do útoku Hamásu.

Zbylí pracovníci měli dostávat textové zprávy, ve kterých jim velení Hamásu nařizovalo, aby se 7. října dostavili na stanoviště teroristů. Jeden z nich měl podle spisu přinést raketové granáty uložené ve svém domě.

Izraelci označili deset z těchto zaměstnanců za členy teroristického hnutí Hamás. Další měl být napojen na Palestinský islámský džihád, což je další teroristická skupina působící v Pásmu Gazy.

Sedm z obviněných prý bylo také učiteli ve školách UNRWA, kde vyučovali studenty například matematiku a arabštinu. Dva další pracovali ve školách v jiných funkcích. Zbývající tři byli popsáni jako úředník, sociální pracovník a vedoucí skladu.

List NYT navíc uvedl, že pozastavení finanční pomoci může Gaza pocítit velmi rychle. Na rozdíl od jiných agentur OSN totiž nemá UNRWA žádnou strategickou finanční rezervu.

Americký deník The Wall Street Journal (WSJ), který měl možnost do spisu nahlédnout, uvedl, že Izrael v dokumentu obvinil zhruba deset procent z celkového množství 12 tisíc zaměstnanců UNRWA, že mají vazby na teroristické hnutí Hamás nebo Palestinský islámský džihád.

„Problém UNRWA nespočívá jen v několika špatných jedincích, kteří se podíleli na masakru ze 7. října,“ uvedl podle WSJ vysoce postavený izraelský vládní úředník. „Instituce jako celek je útočištěm radikální ideologie Hamásu,“ dodal.

Dva izraelští představitelé obeznámení se zpravodajskými informacemi uvedli, že zaměstnanci UNRWA, kteří byli považováni za osoby s vazbami na militantní skupiny, byli považováni za „operativce“, což znamená, že se aktivně podíleli na vojenském nebo politickém chodu organizace.

WSJ dále uvádí, že 23 procent mužských zaměstnanců UNRWA mělo vazby na Hamás. Podle zpráv má v běžné populaci Pásma Gazy vazby na Hamás či Palestinský islámský džihád celkem 15 procent dospělých mužů. Tyto údaje svědčí o vyšší politizaci agentury než u obyvatelstva jako celku.

Téměř polovina všech zaměstnanců UNRWA, odhadem 49 procent, měla rovněž blízké příbuzné, kteří měli oficiální vazby na militantní skupiny, zejména na Hamás, uvádí se ve zprávách zpravodajských služeb.