Strach ze sankcí. Banky v Emirátech blokují platby Rusů za elektroniku

List napsal, že banky v Dubaji se začaly obávat sankcí, a proto přestaly tyto platby vypořádávat. Zakladatel pobočky společnosti pro elektronické platby v Emirátech Jacky´s Electronic Husein Imanov řekl Kommersantu, že si je vědom problémů ohledně plateb za spotřební elektroniku a součástky přes banky v Dubaji a že ruské společnosti už našly nespecifikovaný způsob, jak platby řešit, ovšem za vyšší transakční poplatky.

Další zdroj listu sdělil, že zatímco zboží mířilo přímo z Číny do Ruska, platby se prováděly přes banky v Dubaji a ty akceptovaly nejnižší poplatky za provedení platby, pouze ve výši jednoho až tří procent.

Dopad to podle něj má, protože „asi deset až dvacet procent všech laptopů dodávaných do Ruska jde přes dodavatelské kanály ve Spojených arabských emirátech a u dalších kategorií zboží může být podíl vyšší“. Potvrdil, že důvodem byly obavy bank z amerických sankcí.

Oleg Osipov, ředitel ruské společnosti Beštau, která se zabývá výrobou elektroniky, listu potvrdil, že problémy začaly na přelomu července a srpna. Uvedl, že platby byly zablokovány na přání Čínské lidové republiky, ale důkazy pro to neuvedl.

Společnost Beštau začala loni vyrábět počítače v Rostově na Donu a Jessentukách v Stavropolském kraji. Plánovaná roční výroba má činit 350 000 monitorů, 150 000 stolních počítačů a 100 000 laptopů. V Rostově se též měla zvýšit výroba serverů, uvedl Interfax

Problémy však Rusko nemá jen v Emirátech. Ruská a kyrgyzská média uvedla, že dvanáct kyrgyzských komerčních bank na neomezenou dobu přerušilo soukromé převody peněz s ruskými bankami včetně Sberbank, T-Bank a MTS. Kyrgyzská Národní banka krok vysvětlila webu Forbes s tím, že komerční banky nesou odpovědnost za bezpečnost peněz uložených střadateli a musejí minimalizovat rizika.

Kyrgyzská národní banka sdělila kyrgyzskému webu 24.kg, že tamní komerční banky zavedly opatření, aby zabránily negativním dopadům mezinárodních sankcí. Současně uvedla, které banky uplatnily jaká omezení.

Banka Keremet pozastavila převody peněz z mobilních aplikací ruských bank. Banka Optima uvedla, že výše zmíněné tři ruské banky jsou pod sankcemi, a převody peněz tak nelze provádět. Bank of Asia uvedla, že rychlé převody peněz na účty spojené s kartami těchto ruských bank jsou nedostupné a nelze je tam posílat ani pomocí systému SWIFT, od něhož jsou zmíněné ruské banky odříznuté.

Jedna z největších kyrgyzských bank MBank k tomuto kroku sáhla už 16. srpna.

Platby na ruské účty nadále provádějí jen kyrgyzské banky Ajyl, která je umožňuje na karty Sberbank, Tiňkoff, Kompaňon, která je umožňuje i na další karty, a Euroasijská spořitelní banka, která vypořádává platby kartami Sberbank, Ťinkoff a MTS.

Americké ministerstvo financi rozšířilo 23. srpna sankce na ruské, čínské a další společnosti a jednotlivce, které viní ze zapojení do ruské války na Ukrajině a z podpory ruského obranného průmyslu. Je tam nově padesát lidí, většinou Rusů, ale také Italové, jeden občan Číny, jeden Švýcar, jeden obyvatel Lichtenštejnského knížectví a skoro 350 firem.

Ruští spojenci podle Institutu pro studium války reagují mnohem více na aktuální druhotné sankce. Je podle něj možné, že podobné kroky podniknou i další zahraniční banky, aby se vyhnuly riziku amerických sankcí.