Článek
Americká viceprezidentka nastínila představy USA o budoucnosti palestinských území v sobotu v Dubaji na probíhající klimatické konferenci OSN (COP28), kde zastupuje amerického prezidenta Joea Bidena.
Palestinci žijící v Pásmu Gazy a na okupovaném Západním břehu Jordánu by podle jejího vyjádření měli být sjednoceni pod jednou správou. Za žádných okolností by ale podle viceprezidentky neměli být Palestinci z Pásma Gazy odsunuti.
Harrisová při jednání s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím podle Bílého domu řekla, že „Spojené státy za žádných okolností nedopustí nucené vysídlování Palestinců z Pásma Gazy nebo Západního břehu Jordánu, obléhání Pásma Gazy nebo překreslení jeho hranic“.
I nesmiřitelní protivníci se někdy stanou přáteli, řešení palestinského problému existuje, říká bývalý agent Mosadu
Izraelská vláda v pátek dala najevo, že po skončení války by chtěla v Pásmu Gazy vytvořit „nárazníkovou zónu“ s cílem zabránit budoucímu pronikání ozbrojenců do Izraele. Podle agentury Reuters již židovský stát sonduje, jak by se k takovému nápadu postavily ostatní země v regionu jako je Saúdská Arábie či Turecko.
Izraelský plán by ovšem znamenal výrazně zmenšení životního prostoru pro obyvatele Pásma Gazy, kde bylo už před válkou husté zalidnění – na ploše pouhých 360 čtverečních kilometrů žilo asi 2,3 milionu lidí.
Výzva Izraeli: Musíte víc ochránit civilisty
Po skončení války je podle Harrisové nutné zahájit obnovu „v kontextu jasného politického horizontu pro palestinský lid“. Ten by podle ní měl mít „vlastní stát vedený revitalizovanou Palestinskou autonomií s významnou podporou mezinárodního společenství a zemí v regionu“.
Kritici současnou palestinskou samosprávu viní z korupce a špatného hospodaření a průzkumy veřejného mínění ukazují, že má nízkou podporu i u palestinské veřejnosti.
Bílý dům uvedl, že „viceprezidentka dala jasně najevo, že Pásmo Gazy nemůže ovládat Hamás“, jelikož by to bylo „neudržitelné pro bezpečnost Izraele, blaho palestinského lidu a bezpečnost regionu“.
Harrisová zopakovala americký postoj, že Izrael má právo se po útoku Hamásu bránit. Současně však vyzvala izraelské úřady, aby lépe chránily palestinské civilisty. „Záleží na tom, jak se Izrael brání. Názor Spojených států je jednoznačný: mezinárodní humanitární právo se musí dodržovat. Zemřelo příliš mnoho nevinných Palestinců,“ uvedla viceprezidentka. „Domníváme se, že zatímco Izrael sleduje své vojenské cíle v Gaze, musí udělat více pro ochranu nevinných civilistů,“ dodala.
Harrisová se během Bidenova prezidentského mandátu dosud v zahraniční politice příliš neangažovala, soustřeďovala se více na domácí záležitosti.
Izrael chce po válce v Gaze nárazníkovou zónu. Už to sdělil arabským sousedům
Válka v Izraeli: Aktuální dění i historie konfliktu
Sledujte aktuální dění okolo války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, která vypukla v sobotu 7. října 2023. Celou situaci v kontextu sledujeme v našem speciálu.
Mohlo by vás zajímat:
Hamás | Izrael | Palestina | Pásmo Gazy | Západní břeh Jordánu | Golanské výšiny | Jeruzalém | Blízký východ | Írán | Sýrie | Egypt | Fatah | Hizballáh | Izraelské obranné síly | První arabsko-izraelská válka | Suezská krize | Šestidenní válka | Opotřebovací válka | Jomkipurská válka | Intifáda | Arabské jaro | Muhammad Dajf | Mahmúd Abbás | Jicchak Herzog | Ismáil Haníja | Jásir Arafat | Organizace OOP | Dohody z Osla | Antisemitismus | Propalestinské demonstrace