Článek
Jihoafrická republika se obrátila na haagský soud, aby „na základě konvence o genocidě chránil palestinský lid před dalším vážným a nenapravitelným narušením jeho práv, která jsou dál beztrestně porušována“. Protože posuzování kauzy může trvat dlouho, chce, aby soud uplatnil předběžná opatření a „nařídil Izraeli přestat zabíjet a způsobovat vážná duševní i tělesná zranění palestinskému lidu v Gaze“.
V 84stránkovém podání stojí: „Činy Izraele, na které si stěžuje Jižní Afrika, mají genocidní charakter, protože mají způsobit zničení podstatné části palestinské národní, rasové a etnické skupiny.“ To podle stěžovatelů odpovídá definici genocidy, i když právníci o tom vedou spory.
| Genocida |
|---|
| Genocida je zločin definovaný jako „úmyslné a systematické zničení celé nebo části etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny“. Definována je v Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidy, kterou přijalo Valné shromáždění OSN v roce 1948. |
V podání taktéž stojí, že Izrael by měl přestat záměrně uplatňovat podmínky, jejichž cílem je dosáhnout zničení Palestinců jako skupiny. Dál by měl předcházet a trestat podněcování ke genocidě a zastavit omezování humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy.
Důstojníci nechtěli festival Nova u Pásma Gazy dovolit, museli ale ustoupit
Izrael: Hamás by nás povraždil všechny, kdyby mohl
Izrael na podání reagoval podrážděně a označil je za nepodložené. Podle něj jde o křivé nařčení. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zveřejnil video, na němž ujistil, že Izrael bojuje s Hamásem, a ne s palestinským lidem, a jedná v souladu s mezinárodním právem: „Jižní Afriko, nejsme to my, kdo se dopustil genocidy, je to Hamás. Povraždil by nás všechny, kdyby mohl. Naopak Izraelské obranné síly jednají tak morálně, jak jen lze.“
„Izrael nemá žádný zájem trvale okupovat Gazu nebo vyhánět její obyvatele,“ dodal ještě, i když někteří vládní ultrapravicoví politici vyzývali Palestince k emigraci z Pásma Gazy, kterou vidí jako nejlepší řešení.
Izrael silou reagoval na útok teroristů Hamásu a spřízněných skupin, kteří 7. října 2023 vtrhli na území židovského státu a brutálně povraždili na 1200 lidí včetně mladých účastníků hudebního festivalu. Dalších 240 unesli a část rukojmích včetně žen a dětí pořád drží v zajetí, což je v rozporu s mezinárodním právem. Hamás a Islámský džihád také pokračují v ostřelování Izraele raketami a minometnými granáty.
Český Červený kříž si stěžoval v půlce prosince , že Hamás neumožnil jeho představitelům unesené navštívit, a tvrdě to odsoudil.
| Vyjádření ČČK |
|---|
| Už 70 dní je Červenému kříži odpírán přístup k zadržovaným izraelským rukojmím, už 70 dní o nich nemají rodiny zprávy, už 70 dní nelze ověřit, v jakém stavu jsou a co potřebují. To odporuje mezinárodnímu humanitárnímu právu, jehož dodržování se všechny státy zavázaly zajistit. Mezinárodní humanitární právo dává Mezinárodnímu výboru Červeného kříže velice silná oprávnění. Tím zásadním je jeho právo navštěvovat všechny osoby, jejichž svoboda byla omezena v souvislosti s ozbrojeným konfliktem, poskytovat jim při těchto návštěvách humanitární služby a hovořit s nimi beze svědků. Toto oprávnění je výslovně zakotveno v Ženevských úmluvách. V souladu s tímto oprávněním se Mezinárodní výbor Červeného kříže hned prvního dne po únosu obrátil na reprezentaci Pásma Gazy, tj. na představitele hnutí Hamás, s požadavkem, aby mu byl umožněn bezpodmínečný přístup ke všem zadržovaným rukojmím za účelem posouzení jejich stavu a podmínek, v nichž jsou zadržováni, a poskytnutí humanitárních služeb. |
Obětí přibývá
Podle údajů teroristického hnutí Hamás, které v Pásmu vládne a spravuje i ministerstvo zdravotnictví, si odvetná operace Izraele, která zahrnuje vzdušné útoky i pozemní útoky, vyžádala životy 23 000 Palestinců. Podle něj mají 70 procent z nich tvořit ženy a děti. Za děti jsou považované všechny osoby mladší 18 let, ovšem podle OSN mohou lidé starší 15 let bojovat, aniž by byli považováni za dětské vojáky.
Hamás neuvádí, kolik obětí představují jeho bojovníci. Úřad OSN na pomoc palestinským uprchlíkům UNRWA uvádí, že 1,9 milionu obyvatel Pásma je vnitřně vysídlených. Izrael je totiž vyzval před útoky, aby opustili své domovy a přesunuli se do bezpečnější oblasti, což je v souladu s mezinárodním právem.
Obě strany se také snaží naklonit si veřejné mínění. Izrael podpořil v úterý ráno v Haagu mírový pochod a otevřel výstavu o rukojmích Hamásu.
Verdikty Mezinárodního soudního dvora nejsou vymahatelé. Soudní dvůr také nemůže na rozdíl od Mezinárodního trestního soudu stíhat jednotlivce. Jeho verdikty ale ovlivňují postup OSN a dalších mezinárodních organizací.
Izraelské tanky prý opouštějí některé čtvrti Gazy
