Sotloffa mohli zabít už chvíli po Foleym, spekulují experti

Podle expertů na boj proti terorismu mohl být zabit ve stejnou dobu jako Foley. Tyto názory pobouřily rodinu, která má pocit, že vláda se tak snaží uniknout obviněním z nečinnosti.

„Bylo to pro nás velmi frustrující, protože nám v podstatě říkali - nedoufejte v žádný pozitivní výsledek,“ řekla osoba blízká rodině, která si nepřála být jmenována. Matka zabitého se dokonce obrátila na chalífu Islámského státu Ibrahíma. [celá zpráva]

Další specialisté ale popírají, že by byl Sotloff zabit ve stejný den, a mají pro to pádné důkazy. Sotloff se objevil i na videu, které informovalo o smrti Foleyho, kde byl ale oholený a holohlavý. Na posledním videu zachycujícím jeho vraždu už měl na tváři strniště a na hlavě kratičký vlasový porost. To naznačuje, že obě videa nebyla natočena ve stejnou dobu.

Podle některých expertů se ve videu objevuje i narážka na americké nálety na město Amirlí, jehož obklíčení jednotkami Islámského státu prorazily o víkendu kurdské a irácké síly. [celá zpráva]

Záznam však právě v místě zmiňujícím americké nálety není zcela zřetelný. Jasná je jen zmínka o vzdušných útocích na oblast mosulské přehrady. [celá zpráva]

Americký prezident Barack Obama smrt Sotloffa zatím nekomentoval.

Mluvčí americké Národní bezpečnostní rady Bernadette Meechanová ale už vyjádřila soustrast pozůstalým: „Jestliže je pravé, jsme zděšeni brutální vraždou nevinného amerického novináře a vyjadřujeme nejhlubší soustrast jeho rodině a přátelům.“

Bývalý ředitel téže rady Steven Simon se ale vyjádřil otevřeněji. „Vražda Steva Sotloffa se čekala,“ prohlásil.

Podobný osud ale může čekat další rukojmí. Islámský stát drží ještě další dva Američany a tři Brity. Většinou jde o humanitární pracovníky. [celá zpráva]

Otázkou je, zda smrt druhého amerického novináře změní Obamův pohled na zásahy v Sýrii. Bez útoku na jeho základny v Sýrii nelze podle amerického náčelníka spojených štábů Martina Dempseyho Islámský stát porazit. [celá zpráva]

Barack Obama však zůstával ohledně vojenských operací v Sýrii zatím velmi opatrný. Schválil jen neúspěšný pokus osvobodit rukojmí držené Islámským státem. Když ale komando speciálních sil dorazilo k rafinérii v Rakce, kde měli být drženi, už tam nebyli.

Obama je ale podle politologů pod stále větším tlakem, aby odpověděl silou. „Budou tu volání, aby prezident podnikl vojenskou akci, která by ale nemusela být efektivní. Jestliže by podniknuté nálety nepřinesly kýžený efekt, bude tu tlak na více náletů a pak na vyslání pozemních sil,“ řekl bývalý expert na boj s terorismem na ministerstvu zahraničí Daniel J. Benjamin.

Exšéf Národní bezpečnostní rady Simon dodal, že ohledně akcí v Sýrii zůstávají nevyřešené otázky. Zřejmě měl na mysli, že se USA nechtějí postavit na stranu režimu Bašára Asada, který také vede válku s Islámským státem. [celá zpráva]