Článek
„Je přísně zakázáno zasahovat do oblékání žen a nařizovat jakékoliv požadavky týkající se jejich oděvu nebo vzhledu, včetně žádostí o cudnost,“ uvedlo v pondělí ústřední velitelství povstalců, v jejichž čele stojí Džúláního skupina Hajját Tahrír aš-Šám (HTS).
V oblastech, které od začátku občanské války v Sýrii v roce 2011 kontrolovala opozice, chodí na veřejnosti drtivá většina žen zahalená a ukazuje pouze tvář a ruce.
Vzbouřenec s nohou na bustě Háfize Asada, bývalého prezidenta Sýrie, 8. prosince 2024
Další slib rebelů – amnestie pro brance – se podle stanice Al-Džazíra týká všech vojáků odvedených do armády Asadova režimu. „Jejich životy jsou chráněny a nikdo jim nesmí ublížit,“ sdělilo vedení povstalců. Není ale jasné, zda se jejich prohlášení týká i dezertérů.
Osobní svobody a práva jednotlivce
Povstalci zároveň řekli, že všem budou zaručeny osobní svobody a že budou respektována práva jednotlivce jakožto základu k budování civilizovaného národa. Dříve také slíbili respektování práva etnických a náboženských menšin.
Lidskoprávní skupina Human Rights Watch (HRW) v reakci na vstřícné sliby islamistů vyzvala syrské povstalce, aby s bývalými úředníky a vojáky svržené Asadovy vlády zacházeli humánně.
Co čeká zhroucenou Sýrii?
„Musí vyslat silný a jednoznačný signál, že nezákonné útoky, včetně těch, které jsou namířeny proti jednotlivcům kvůli jejich údajným vazbám na bývalou vládu, nebudou tolerovány,“ podotkla Lamá Fakíhová z blízkovýchodní sekce HRW.
Džúlání, který o sobě tvrdí, že ho zradikalizovala druhá intifáda v roce 2000, strávil několik let v Iráku bojem proti Američanům. USA na jeho dopadení i kvůli organizování sebevražedných útoků v Iráku vypsaly odměnu 10 milionů dolarů (nyní 237 milionů korun). Poté, co byl v roce 2006 zajat, prošel několika věznicemi pod kontrolou americké armády jako Abú Ghrajb či Camp Bucca. Na svobodu se dostal v roce 2011, právě v době, kdy začalo syrské povstání.
Překročil tehdy hranice s taškami peněz v hotovosti s cílem rozšířit vliv skupiny Al-Káida a vytvořit ze Sýrie islamistický stát. Tehdy vznikla Džúláního skupina HTS, i když pod jiným názvem: Fronta an-Nusrá. Požehnání k tomu dal i vůdce teroristického Islámského státu (IS) abú Bakr al-Bagdádí.
Rozpory Džúláního s druhy v Al-Káidě postupně eskalovaly až ve veřejný rozkol počátkem roku 2017, kdy Džúlání Frontu an-Nusrá rozpustil. Záhy se ale po sloučení s několika dalšími skupinami objevila pod novým názvem Hajját Tahrír aš-Šám (HTS).
Džúlání ji dokázal dovést do čela syrských rebelů, kteří 27. listopadu zahájili rozsáhlou ofenzivu proti pozicím vládních jednotek v provinciích Aleppo a Idlíb. V sobotu večer už ovládali syrská velká města včetně Aleppa, Hamá, Homsu a Dará a stejnojmenných provincií. V neděli padlo do rukou vzbouřenců hlavní město Damašek a Bašár Asad, jehož rodina ovládala Sýrii padesát let, uprchl do Ruska.
Asadova lidská jatka. V syrské věznici pátrají po lidech ve skrytých podzemních celách
