Článek
„Zajali osm mých sousedů a byla jsem svědkem toho, jak zabíjejí děti,“ vysvětlila reportérovi Reuters svou motivaci Asema Dahirová, která nyní brání kontrolní stanoviště na frontové linii severně od klíčového města Mosulu.
Ženské jednotky jsou v boji s Islámským státem nadmíru ceněny; radikálové totiž věří, že pokud padnou rukou ženy, nepůjdou do nebe, a tak před nimi prchají.
KOMENTÁŘ DNE: | |
---|---|
Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem |
Jednadvacetiletá jezídka je nyní spolu se svými družkami v ženské milici kurdských pešmergů. Byli to právě oni, kdo měl obrovský podíl na vyhnání Islámského státu ze značné části severního Iráku.
Než byla sama postřelena do nohy, stihla prý Dahirová v rodném Sindžáru zlikvidovat dva islamisty. Zvěrstva, která islamisté v jejím rodišti páchali, bude mít nejspíš už navždy před očima.
„Zavraždili mého strýce a odvlekli ženu mého bratrance. Vzali se jen osm dní před tím. Jeho nevěsta je stejně jako tisíce dalších jezídských žen stále v zajetí ozbrojenců,“ připomněla Dahirová.
Velitelkou jednotky je čtyřiadvacetiletá Kurdka Hasíba Nauzadová. Ta před válkou žila spokojený manželský život v Turecku. Když se ale doslechla o zvěrstvech páchaných Islámským státem, přispěchala na pomoc.
„Svůj osobní život jsem ponechala stranou. Přišla jsem, abych se postavila nepříteli a bránila kurdské sestry a matky,“ vysvětlila reportérovi Reuters. Se svým manželem prý ztratila kontakt poté, co zaplatil převaděčům a odjel do Německa.
Fakt, že tradice od jezídských i kurdských žen vyžaduje spíš to, aby seděly doma, irácké bojovnice neznepokojuje. „Když může pozvednout zbraň muž, může to udělat i žena,“ vysvětluje Nauzadová.
Související témata:
„Když navíc muži vidí po svém boku ženu, bojují statečněji,” dodává.