Skandál izraelského ministra: Počkejme s osvobozením rukojmích, abychom nepoškodili Trumpa před volbami

Ben Gvir podle zpráv izraelských médií nynější možnou dohodu o příměří výměnou za propuštění rukojmích označil za „facku Trumpovi, což by bylo vítězstvím pro Bidena“, s tím, že by bylo lépe s tím počkat až po amerických volbách. Izraelské občany unesené vloni v říjnu do Pásma Gazy během palestinského řádění na jihu země by tak z politických důvodů klidně nechal v zajetí teroristů z Hamásu až do letošního listopadu.

Výrok měl Ben Gvir pronést během úterního jednání bezpečnostního kabinetu, informoval web Times of Israel (ToI) s tím, že mezi ministry poté údajně došlo k ostré výměně názorů.

Svůj nesouhlas s Ben Gvirovým postojem podle izraelské stanice Channel 13 dávaly najevo hlavně ministryně dopravy a vědy Miri Regevová a Gila Gamlielová, obě členky pravicové strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua.

„Musíme jednat o okamžitém propuštění. Unesení tam byli devět měsíců. Ženy mohou během této doby porodit,“ citovala izraelská média údajnou reakci Gamlielové. Také šéf izraelské zpravodajské služby Mosad David Barnea měl na setkání podle těchto zpráv varovat, že mladé ženy držené jako rukojmí Hamásem už nemají čas čekat na novou dohodu.

Ben Gvir následně ve čtvrtek vyvolal pozdvižení i svým demonstrativním výstupem na Chrámovou horu v Jeruzalémě, kde se podle svých slov modlil za návrat rukojmích, ale „bez neuvážené dohody, bez kapitulace“. Místo jednání pak vyzval k zesílení vojenského tlaku.

Chrámová hora, jejíž západní část tvoří známá Zeď nářků, je pod správou muslimů, ale za bezpečnost areálu zodpovídá Izrael. Podle nepsané dohody mezi oběma stranami židé mohou prostranství na vrcholu hory, kde stojí mešita Al-Aksá, ve vyhrazeném čase navštěvovat, nemohou se tam ale modlit.

Netanjahu se s Bidenem má v Bílém domě setkat 22. července, americký prezident se ale momentálně izoluje ve svém domě ve státě Delaware poté, co ohlásil nákazu covidem-19.

Po loňském teroristickém útoku Hamásu na jihu Izraele, při němž bylo zabito okolo 1200 lidí, zahájil Izrael vojenskou operaci v Pásmu Gazy. Tamní úřady pod kontrolou Hamásu od té doby ohlásily přes 35 tisíc obětí této izraelské odvetné akce.

Palestinští teroristé z řad Hamásu a dalších organizací loni v říjnu odvlekli z Izraele do Pásma Gazy 251 rukojmích, později jich bylo 109 propuštěno. Není jasné, kolik ze zbývajících rukojmích v tuto chvíli zůstává naživu. Izraelská armáda dosud potvrdila smrt 42 lidí, které Hamás držel v zajetí.

Podle dohody, jejíž hlavní body Biden představil už koncem května, by měl být v první fázi vyhlášen klid zbraní na šest týdnů, připomněl The Washington Post. Během nich by Hamás propustil 33 izraelských rukojmích včetně všech žen a mužů starších 50 let a všech zraněných. Jednání o dohodě stále probíhají.