Šéf Hamásu miloval luxus, nenáviděl Izrael a smrt vlastních dětí ho nechala chladným

Ismaíl Abd ul-Salím Ahmad Haníja byl lídrem teroristické organizace Hamás, ale jako politický vůdce organizace měl v rámci hnutí význam především symbolický. Skutečná moc podle analytiků spočívá v rukou vojenských vůdců organizace Jahjá Sinvára a Mohammeda Deifa, píše izraelský list Haaretz. Připomíná, že se Deif na začátku července stal v Gaze terčem izraelského pokusu o atentát, zatím ale stále neexistuje žádné oficiální potvrzení jeho smrti.

Dvaašedesátiletý Haníja se narodil v uprchlickém táboře Šati v Pásmu Gazy a vystudoval literaturu na Islámské univerzitě v Gaze. Během studií se radikalizoval, stal se členem Islámského studentského bloku, z něhož v roce 1987 vznikl Hamás. Haníja se začal účastnit protestů proti izraelské okupaci. Třikrát byl vězněn, poprvé za palestinské intifády. V roce 1989 dostal tříletý trest. Po propuštění v roce 1992 byl s několika vysokými představiteli Hamásu deportován do Libanonu.

Když byl v roce 1997 propuštěn z vězení poloslepý zakladatel Hamásu šajch Ahmad Jásín, stal se Haníja šéfem jeho kanceláře. To upevnilo jeho pozice v Hamásu během druhé intifády, dostal se však i do centra pozornosti izraelských bezpečnostních služeb, protože byl spojován s palestinskými útoky. Po sebevražedném atentátu v Jeruzalémě byl v roce 2003 lehce zraněn na ruce střepinou izraelské bomby.

Haníja byl mimo jiné premiérem první „vlády národní jednoty“ složené z představitelů soupeřících palestinských stran Hamás a Fatah, která byla představena v březnu 2007 po posledních palestinských volbách. Záhy se však dostal do sporu s prezidentem palestinské autonomie a šéfem Fatahu Mahmúdem Abbásem.

V červnu 2007 hnutí Hamás prakticky ovládlo Pásmo Gazy, když dobylo po bojích hlavní bašty hnutí Fatah v Gaze. Abbás poté vyhlásil na palestinských územích výjimečný stav a rozpustil vládu Hamásu a Fatahu, Haníja ale uvedl, že jeho vláda bude dále působit. Vždy říkal, že Hamás si hodlá ponechat zbraně a držet se závazku zničit Izrael. „Američani a Evropané říkají Hamásu, aby si vybral, jestli zbraně nebo parlament. My říkáme, že si necháme zbraně a zasedneme v parlamentu a nevidíme v tom žádný rozpor,“ prohlásil například.

Od června 2014 byl šéfem Hamásu v Pásmu Gazy. O dva, možná tři roky později opustil Pásmo Gazy a zamířil do exilu v Kataru. Tehdy byl Haníja zvolen šéfem politického křídla Hamásu a šéfem hnutí v Pásmu Gazy se stal Jahjá Sinvár, který zosnoval útoky na Izrael ze 7. října.

Podle různých zpráv se mezi Haníjou a Sinvárem odehrál osobní konflikt, uvedl list Haaretz. To vyústilo v rozkol ve vedení mezi dvěma mocnými postavami operujícími ze dvou táborů – Haníjou a vysokými představiteli politického křídla mimo Pásmo Gazy a Sinvárem a členy vojenského křídla v Pásmu Gazy. Podle některých pozorovatelů byl považován za relativně umírněného ve srovnání s tvrdšími členy hnutí Hamás.

Vůči Izraeli byl nicméně považován za jestřába, stejně jako jeho předchůdci. V květnu uvedl, že 7. říjen „otevřel dveře pro vytvoření palestinského státu“ a že útok „povznesl palestinskou otázku na bezprecedentní úroveň“. Dodal, že „Izrael nedokázal dosáhnout svých cílů, a to díky legendární vytrvalosti a odporu palestinského lidu“.

V minulosti prohlásil, že Hamás „nezačíná války, ale vzdoruje okupaci“ a že sebevražedné útoky, které provedl, byly „obětními operacemi pro posvěcení Boha“.

V minulosti přežil několik pokusů o atentát jak ze strany Palestinců, tak Izraelců, i když několik členů jeho rodiny bylo v průběhu let zabito izraelskou armádou. Například v říjnu 2006 se kolona, ve které jel, stala terčem útoku, při němž začalo hořet jedno auto, ale Haníja vyvázl nezraněn. Během střetů Fatahu a Hamásu se Haníjův dům stal terčem palby.

Letos v dubnu při izraelském náletu v Gaze zemřeli tři Haníjovi synové a čtyři vnoučata, v červnu bylo při izraelském náletu v uprchlickém táboře Šatí zabito deset členů jeho rodiny včetně jeho osmdesátileté sestry.

„Děkuji Bohu za poctu, kterou mi prokázal smrtí mých tří synů a několika mých vnoučat. Nepřítel se domnívá, že útokem na rodiny vůdců nás přiměje, abychom změkčili požadavky našich lidí. Každý, kdo věří, že zabití mých synů donutí Hamás změnit svůj postoj, žije v bludu,“ komentoval smrt svých dětí. Haníja měl podle zdrojů Hamásu 13 synů a dcer.

Dodal, že jeho synové a vnoučata „jsou mučedníci na cestě k osvobození Jeruzaléma a mešity al-Aksá“ a zdůraznil, že „jejich krev není červenější než krev palestinského lidu“.

V exilu si užíval luxusu, podle některých zdrojů disponoval majetkem v přepočtu okolo 90 miliard korun. Některé z jeho dětí se na sociálních sítích často chlubily životem „na vysoké noze“.