Článek
Diplomaté ze Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu a Egypta sdělili novinářům ve Spojených národech, že místo původních třinácti požadavků nyní chtějí přijetí šesti širších principů. Mezi nimi má být závazek bojovat s terorismem a extremismem a přestat s provokacemi.
Podle listu The New York Times by dále měl Katar přestat financovat teroristické skupiny a poskytovat jim bezpečné zázemí. V Kataru má mnoho organizací považovaných za teroristické svou kancelář, žije tam bývalý exilový vůdce hnutí Hamás Chálid Mišál a kancelář tam má i Tálibán. Katar také podporuje Muslimské bratrstvo a poskytl značné prostředky Hamásu na zlepšení situace v Pásmu Gazy.
Dále by měl Katar přestat podněcovat k nenávisti a násilí a přestat se vměšovat do vnitřních záležitostí dalších zemí. Stálý zástupce Saúdské Arábie při OSN Abdalláh Mualami řekl, že už nepožaduje uzavření Al-Džazíry: „Jestliže je to možné jen přes uzavření Al-Džazíry, dobře. Jestliže toho lze dosáhnout bez uzavření Al-Džazíry, taky dobře.“
Čeká se na odpověď
Čtveřice zemí zdůraznila podle BBC, že chce vyřešit krizi kolem Kataru co nejrychleji. Podle Mualamiho se čtyři země na nových požadavcích dohodly v Káhiře 5. července a pode něj by je mělo být pro Katar snadné akceptovat.
Katar se zatím k novým požadavkům nevyjádřil, předchozí odmítl jako omezení své svrchovanosti a nepřípustné vměšování do vnitřních záležitostí.
Stálá zástupkyně Spojených arabských emirátů při OSN Lana Nussaibahová varovala, že pokud Katar neprojeví ochotu akceptovat základní principy, které se týkají „definice terorismu a extremismu v oblasti, pak bude těžké, aby zůstal členem“ rady pro spolupráci států Perského zálivu. Podle ministryně Emirátů pro mezinárodní spolupráci Rímy Hašimiové je „v tuto chvíli míček na katarské straně hřiště“. Ocenila také roli USA při řešení krize.
Americký ministr zahraničí Rex Tillerson, který se v řešení problému angažoval, si však není jist, zda bude Katar schopen všechny požadavky přijmout. I když Katar čelí problémům, protože země s ním nepřerušily jen diplomatické styky, ale i spojení. Malá země přitom závisí na importu spotřebního zboží a na exportu ropy.
