Článek
Zasedání tribunálu začalo se zpožděním v 11:25 místního času (09:25 SEČ) a skončilo po 50 minutách.
Husajn odmítl povstat před vynesením rozsudku, takže jej museli zvednout na nohy dva soudní zřízenci.
Trest smrti dostal i bývalý předseda revolučního tribunálu Avád Ahmad Bandár a nevlastní bratr Husajna Barzán Ibráhím Tikrítí.
Doživotí dostal bývalý irácký viceprezident Tahá Jasín Ramadán. K trestu 15 let vězení odsoudil irácký tribunál další tři bývalé představitele Iráku, kteří se spolu s bývalým prezidentem Saddámem Husajnem zodpovídali z masakru 148 šíitů v městečku Dudžail z roku 1982. Čtvrtý z obviněných byl zproštěn viny kvůli nedostatku důkazů.
Proces s Husajnem začal loni 19. října. [celá zpráva] Husajn byl spolu se sedmi dalšími osobami obžalován ze zločinů proti lidskosti kvůli masakru šíitů v městečku Dudžail z roku 1982.
Druhý proces, který je veden proti Husajnovi, se týká vyhlazení kurdských vesnic v roce 1988, při němž podle některých zdrojů přišlo o život na 180 000 lidí. [celá zpráva]
V pondělí začne odvolací proces
Odvolací proces, který se v Iráku spouští automaticky pro odsouzené k smrti a doživotí, začne v případě bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna a dalších dvou odsouzenců k smrti hned v pondělí a měl by trvat 30 dní. Sdělil to představitel Nejvyššího iráckého trestního tribunálu soudce Raíd Džuhí.
Hlavní prokurátor řekl novinářům, že druhý proces s Husajnem bude pokračovat souběžně s odvolacím procesem. Potvrdí-li ale odvolací soudci rozsudek smrti, bude druhý proces v takzvaném procesu Anfál týkajícím se genocidy Kurdů ukončen. Přestože, Saddám chtěl být zastřelen popravčí četou, zemře v případě potvrzení nedělního rozsudku smrti oběšením, potvrdil hlavní prokurátor.
Bagdád nechaly úřady vylidnit
Jindy neustále zaplněné mosty přes řeku Tigris nyní přecházejí jen policejní hlídky a namísto zvuků explozí se nad městem ozývá hrom. Kromě zákazu vycházení v Bagdádu a okolních provinciích vyhlásily irácké úřady také výjimečný stav a uzavřely mezinárodní letiště "až do nového nařízení".
"Chtěli jsme zajistit, aby bezpečnost iráckého lidu neohrozili stoupenci Saddáma Husajna v tento historický den," řekl Basam Rizá, poradce iráckého premiéra Núrího Málikího.
V celém Bagdádu po vynesení rozsudku vypukly oslavy, při nichž lidé stříleli do vzduchu na oslavu rozsudku smrti nad bývalým prezidentem. "Kde jsi, Saddáme? Chceme s tebou bojovat," skandovali rozjásaní obyvatelé šíitské čtvrti Sadr. Mladíci vyšli do ulic s plakáty radikálního protiamerického duchovního Muktady Sadra a rozdávali dětem sladkosti. Oslavy vypukly i v Dudžailu, městě s 84 000 obyvatel, kde lidé v ulicích začali pálit portréty svého bývalého mučitele.
V Tikrítu vyšli lidé do ulic
V Saddámově rodném Tikrítu porušilo zákaz vycházení asi tisíc lidí, kteří vyšli do ulic s portréty bývalého prezidenta. Někteří označili soud za dílo amerických okupačních sil a odmítli ho přijmout. "Obětujeme ti duši i krev, Saddáme," skandovali.
Iráčtí činitelé i zahraniční pozorovatelé se obávají, že rozsudek smrti nad Saddámem může vyvolat hněv a novou vlnu krveprolití ze strany Saddámových stoupenců v řadách sunnitů. Po vynesení také vypukly nepokoje v severním Bagdádu, kde žijí většinou sunnité. Podle agentury AP se tam musela policie postavit ozbrojencům s kulomety.
| Život Saddáma Husajna v datech |
| 28. dubna 1937 - Narozen ve vesnici Audža u města Tikrít severně od Bagdádu v rodině drobného rolníka. |
| 1957 - Vstoupil do tehdy zakázané Socialistické strany arabské obrody (Baas). |
| 1958 - Zatčen za vraždu svého švagra, komunisty. Ve vězení strávil půl roku. |
| 7. října 1959 - Odsouzen k trestu smrti za pokus o atentát, jímž měl být odstraněn premiér Abdal Karím Kásim. Saddám, který byl zraněn na noze, uprchl do Sýrie a poté do Egypta. |
| 8. února 1963 - Po baasistickém převratu se vrací do Iráku. |
| Říjen 1964 - Zatčen pro účast ve spiknutí, které mělo svrhnout prezidenta Abdas Sálima Árifa. Z vězení uprchl. |
| 17. července 1968 - Spoluorganizátor vojenského převratu strany Baas. Moc převzala Rada revolučního vedení (RRV) v čele s Ahmadem Hasanem Bakrem, Saddám se stal náměstkem předsedy RRV. |
| 16. červenec 1979 - Stal se prezidentem, premiérem i šéfem RRV. |
| 22. září 1980 - Poslal vojska do Íránu, začátek irácko-íránské války, jež si vyžádala milion obětí a skončila 20. srpna 1988. |
| 17. března 1988 - Nařídil chemicky bombardovat kurdské městečko Halabdža: usmrceno na 5000 lidí. |
| 2. srpna 1990 - Pod jeho vedením Irák obsadil Kuvajt. |
| 17. ledna 1991 - Čelil útoku spojenců v čele s USA ve válce v Perském zálivu za osvobození Kuvajtu (operace Pouštní bouře). Skončila 28. února a vyžádala si na 145.000 mrtvých. |
| Březen 1991 - Brutálně potlačil kurdské a šíitské povstání na severu a jihu země. |
| 23. února 1996 - Nařídil zastřelení svých dvou zeťů, kteří odjeli v srpnu 1995 do Jordánska a poté se vrátili do Iráku. |
| 16.- 19. prosince 1998 - Čelil vojenské operaci USA a Británie kvůli nespolupráci Iráku se zbrojní komisí OSN. |
| 15. října 2002 - V referendu zvolen opět prezidentem země na dalších sedm let. Hlasovalo pro něj 100 procent voličů. |
| 8. listopadu 2002 - RB OSN jej v rezoluci varovala před "vážnými následky", nesplní-li podmínky inspekcí OSN. |
| 27. listopadu 2002 - Poprvé od roku 1998 mohli zbrojní inspektoři přijet do Iráku. |
| 7. března 2003 - USA, Británie a Španělsko stanovily Iráku ultimátum do 17. března na splnění odzbrojovacích požadavků. |
| 17. března 2003 - Saddám poprvé přiznal, že Irák v minulosti vlastnil zbraně hromadného ničení, nyní je ale údajně již nemá. |
| 18. března 2003 - Prezident USA George Bush oznámil, že Saddám se svými syny musí opustit zemi do 48 hodin, aby se vyhnul válce. |
| 20. března 2003 - Začátek americko-britské invaze do Iráku. |
| 9. dubna 2003 - Spojenci ovládli Bagdád, konec Saddámova režimu. Na náměstí Firdus v centru Bagdádu padla jeho obří socha. |
| 3. července 2003 - USA nabídly odměnu 25 milionů dolarů za jakoukoli informaci vedoucí k jeho dopadení. |
| 22. července 2003 - Jeho dva synové Udaj a Kusaj byli zabiti při operaci americké armády v Mosulu na severu země. |
| 31. července 2003 - Dvě z jeho tří dcer, Raghad a Rana, a jejich devět dětí získaly azyl v Jordánsku. |
| 13. prosince 2003 - V 18:30 SEČ zadržen bez odporu americkými vojáky ve sklepě jedné farmy ve vesnici Daúr jižně od Tikrítu. |
| 30. června 2004 - Předán Američany irácké spravedlnosti. |
| 1. července 2004 - Spolu s dalšími 11 vysokými představiteli jeho režimu vyslechl v Bagdádu obvinění z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v sedmi bodech. |
| 19. října 2005 - Se Saddámem a dalšími obviněnými začal v Bagdádu soud kvůli masakru šíitů v městěčku Dudžail v roce 1982. |
| 21. srpna 2006 - V Bagdádu zahájen se Saddám a dalšími soud za genocidu v operaci Anfál proti Kurdům na severu Iráku v letech 1987 až 1988, při které zahynulo až 180.000 osob. |
| 5. listopadu 2006 - Iráckým tribunálem v Bagdádu odsouzen k trestu smrti oběšením za podíl na masakru šíitů v městečku Dudžail v roce 1982. |
| Zdroj: ČTK |