Článek
Na první pohled taková opatření vypadají trochu přehnaně – a skupinka přihlížejících Iráčanů se také při pohledu na moje neobratné oblékání téhle výstroje nepokrytě baví. Míříme totiž do přísně střežené, takzvané zelené zóny Bagdádu, někdejšího centra režimu Saddáma Husajna, kde dodnes leží valná část vládních budov a zahraničních ambasád.
Čtvrť hlídaná na mnoha kontrolních bodech vojáky v obrněncích je teoreticky jedním z nejbezpečnějších míst v zemi. Jenže bezpečnost je v Iráku velmi relativní pojem. Poslední bitvy s IS se sice odehrávají stovky kilometrů daleko, ale bombové útoky, motivované hluboce zakořeněnou nevraživostí mezi šíity a sunnity, jsou i v Bagdádu tak časté, že světovým médiím často nestojí ani za zmínku.
Tisíce mrtvých civilistů
Za loňský rok bylo v irácké metropoli zabito přes 3700 civilistů. „Když je člověk v zelené zóně, tak má pocit, že je všechno v pořádku. Když se ale podívá na statistiky, tak je tu každý den několik explozí, obvykle nějaká přestřelka, kde jsou mrtví či ranění. Statisticky vzato se situace lehce zlepšuje, ale nedá se mluvit o tom, že by tady bylo bezpečno,“ líčí svou osobní zkušenost český velvyslanec Jan Vyčítal.
I z krátké návštěvy je znát, že irácká metropole je městem kontrastů. O chmurné realitě dnešního Iráku někdy výmluvně vypovídá vzezření ulic, například, když míjíme dlouhé betonové stěny kasáren polepené zdánlivě nekonečnou řadou portrétů zabitých vojáků a policistů. Jsou tu ale také místa, která jako by byla z jiného světa.
Do noční tmy v zelenočervených barvách poblikává „Oko Bagdádu“, 55 metrů vysoké ruské kolo. Vévodí zábavnímu parku al-Zavrá, kde je i zoo a vyhlídková věž s otočnou restaurací. Jistější je sledovat tyto divy za neprůstřelným sklem.