Rusové na základnách v Sýrii už mají sbaleno. Nejspíše se přesunou do Libye

Od svržení režimu syrského prezidenta Bašára Asada je podle expertů patrný velmi čilý pohyb na všech ruských základnách v Sýrii. Útočné vrtulníky i systémy protivzdušné obrany S-400 technici rozebrali na kusy, což je umožní přepravit na velké vzdálenosti.

Obří nákladní letouny Antonov An-124 na letecké základně Hmímím se postupně plní vojenskou technikou a odlétají ze země. Několik letů už směřovalo do Libye, uvedla agentura Reuters.

Podle Jalela Harchaouiho, politologa a experta na Libyi z britského Královského institutu pro obranná a bezpečnostní studia (RUSI), „Libye začala být pro Rusko mnohem důležitější“. Už během roku 2024 Rusové podle RUSI posílili vzletové a přistávací dráhy a obvodovou obranu na leteckých základnách v Libyi ovládaných jejich příznivci a dodali další zbraně.

Libye je od roku 2014 rozdělena na dvě části, které ovládají dvě soupeřící vlády. Administrativa podporovaná OSN, která je známá jako vláda národní jednoty, sídlí na západě země, její konkurence pak v Tobrúku, kde s podporou samozvaného polního maršála Chalífy Haftara a jemu podřízených ozbrojených skupin ovládá východ země.

V posledních deseti letech se soupeřící vlády opakovaně pokusily ovládnut celou zemi. To se ale ani jedné z nich nepodařilo a konflikt v Libyi uvázl na mrtvém bodě, což místním obyvatelům zajišťuje nejistou bezpečnost. Ta do značné míry závisí na dvou mocnostech, které mají významnou vojenskou sílu v zemi, Rusku a proti němu stojícímu Turecku.

Frederic Wehrey, šéf blízkovýchodního oddělení v Carnegie Endowment for International Peace, je podle Deutsche Welle přesvědčen, že Asadův pád by tuto křehkou rovnováhu mohl ovlivnit. Zmrazený konflikt v Libyi by podle něj mohl znovu přejít do „horké fáze“.

Wolfram Lacher, expert na Libyi v Německém institutu pro mezinárodní a bezpečnostní politiku, je podle webu přesvědčen, že to záleží na dalším postupu Ruska.

„Rusové chtějí již několik let námořní základnu v Libyi a hlavním cílem Američanů v posledních dvou letech je tomu zabránit,“ vysvětlil Lacher.

Pokud by ale mohla zůstat pod ruskou kontrolou základna Hmímím v Sýrii, přesun do Libye s ohledem na nekončící vliv ve Středozemním moři se bude jevit jako méně nutný.

Islamistická skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která společně se svými spojenci nyní Sýrii ovládá, byla zatím ve vztahu k Rusku velmi pragmatická, řekl podle Deutsche Welle Nanar Hawach, hlavní analytik pro Sýrii v think-tanku Crisis Group.

Síly HTS podle něj dokonce chránily ruské konvoje jedoucí na námořní základnu v Tartúsu a leteckou základnu Hmímím. „Ale nesmíme zapomínat, že Rusko hrálo významnou a důležitou roli v boji syrských vládních sil proti HTS,“ připomněl.

Přesto nový syrský vládce Ahmad Šara prohlásil, že nechce, aby Rusko odešlo způsobem, který neodpovídá jeho vztahu se Sýrií. „Mezi Ruskem a Sýrií jsou hluboké strategické zájmy. Rusko je důležitá země.“