Článek
„Před několika lety jsme na základě proseb některých našich západních partnerů odstoupili od dodávek systému protivzdušné obrany S-300 do Sýrie. S přihlédnutím k tomu, co se stalo, zvažujeme možnost vrátit se k této otázce. A nejen v případě Sýrie, ale i u dalších zemí,” uvedl Rudskoj.
Dohoda o dodávce systému S-300 byla podepsána v roce 2010 s tím, že zbraně budou dodány do tří let. Syrský prezident Bašár Asad v roce 2013 řekl, že Rusko všechny smlouvy o dodávkách míní splnit a některé už splnilo. Z toho se vyvozovalo, že Sýrie už rakety S-300 dostala, i když to Rusko vehementně popíralo. [celá zpráva]
Když v Sýrii po arabském jaru propukla v roce 2011 občanská válka, Rusko vyhovělo západním zemím a rakety nedodalo, i když zdůrazňovalo, že jde o ryze obranný prostředek. Pokud by je měl režim Bašára Asada, ztížilo by to tehdy zvažované ustavení bezletových zón. S-300 se bál Izrael, neboť má dosah je 200 kilometrů a může představovat hrozbu pro letadla nad Izraelem.
Damašek údajně zaplatil i zálohu ve výši 400 miliónů dolarů a ty byla pak použita k nákupu jiných zbraní. [celá zpráva]
Rudskoj připomněl, že za „poslední rok a půl Rusko plně obnovilo systém protivzdušné obrany v Sýrii a dále ji vylepšuje.“ Podle něj právě to přispělo k tomu, že Syřané byli schopni sestřelit 71 raket ze 103 vypálených, jak uvedl.
To podle něj potvrdilo nejen vysokou účinnost zbraní, která má Sýrie, ale hlavně to, že ruští experti Syřany naučili dobře zacházet s touto výzbrojí.
Protivzdušný systém S-300 patří mezi systémy středního dosahu působící do vzdálenosti 200 kilometrů. Může být použit proti letadlům, střelám s plochou dráhou letu i balistickým raketám. Využívají ho mimo jiné Bělorusko, Kazachstán a Čína. Má jej i Írán, kterému ho Rusko dodalo po zrušení sankcí, když Teherán odstoupil od jaderného programu.