Článek
Mobilní taktické rakety označované v kódu NATO jako SS-26 Stone mohou nést i jaderné hlavice. Dosáhnou do vzdálenosti 500 kilometrů a cíl zasáhnou s přesností na zhruba pět metrů. Střely mají důmyslnou ochranou před zachycením a příprava k jejich odpálení netrvá ani čtvrt hodiny.
Jejich nasazení v Sýrii potvrdily izraelskému serveru nejmenované zdroje z armády a tajných služeb. Rusko už dříve uvedlo, že v zemi i po stažení velké části leteckých sil ponechá také systém raket země–vzduch S-400, což samo o sobě analytici hodnotili jako krok, který v oblasti mění tzv. pravidla hry. Nasazení iskanderů to podle Debky jen umocňuje. Z Hmejmímu se tak stala nejpokročilejší raketová základna na Blízkém východě, která v celé oblasti mění rovnováhu sil.
Server upozornil, že v žádné arabské zemi sousedící s Izraelem nebyly v posledních devíti letech nasazeny rakety s jadernými kapacitami. Střely Iskander v Hmejmímu jsou schopny zasáhnout Izrael, Turecko až po předměstí Ankary i východní a střední část Středozemního moře včetně Kypru.
Taktická raketa Iskander
:: střela země-země krátkého doletu vystřelovaná z mobilního odpalovacího zařízení. Je dlouhá 7,3 metru a může nést až 480 kilogramů nákladu
:: existuje ve dvou verzích. Iskander M, kterou NATO označuje SS-26, je verze používaná ruskými ozbrojenými silami a má dolet 400 kilometrů. Iskander E je modifikace pro vývoz s doletem 280 kilometrů
:: může nést hlavici s kazetovou, tříštivou nebo průbojnou municí. Předpokládá se, že je schopná nést i termobarickou neboli vakuovou bombu nebo taktickou jadernou hlavici
:: používá palubní navigaci a letovou kontrolu při vzletu a závěrečné fázi trajektorie pro navedení na cíl
:: dřívější verzi SS-21 Točka, kterou NATO označuje Scarab, používalo Rusko masivně při pozdější fázi války v Čečensku a v roce 2008 během konfliktu mezi Ruskem a Gruzií
:: ruská armáda má během následujících tří let dostat 30 systémů Iskander, může to ale trvat mnohem déle, protože kapacita výrobců obranných systémů je omezená
