Článek
Impulsem pro údajně mimořádně intenzivní diplomatická jednání byla červnová schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina se saúdskoarabským korunním princem Muhammadem bin Najífem Saúdem v Petrohradě.
V srpnu o budoucnosti Sýrie jednal v Kataru americký ministr zahraničí John Kerry se svými protějšky z Ruska a Saúdské Arábie Sergejem Lavrovem a Ádilem Džubajrem. Do rozhovorů jsou údajně zapojeni i členové syrské opozice.
Moskva podle diplomatických zdrojů tvrdí, že se nesnaží Asadův režim podporovat, ale že stojí za tím, co považuje za „klíčovou” složku boje proti radikálům z Islámského státu (IS).
Americké ministerstvo zahraničí po katarském setkání vydalo prohlášení, v němž se tvrdí, že se všichni tři ministři shodli na nutnosti vytvořit podmínky pro „smysluplnou politickou změnu, která umožní sjednotit boj proti IS a dalším extremistickým skupinám”.
Zástupce ředitele washingtonského ústavu pro Blízký východ Paul Salem se domnívá, že nastává „sbližování” v pohledu na hrozbu, již představuje IS.
Hra Moskvy
Zatím ale není jasné, jak by Moskva omezila moc Asada, a jestli to skutečně chce udělat.
V neděli ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že Moskva bude dál poskytovat vojenskou pomoc současnému syrskému režimu: „Byly tam vojenské dodávky, které pokračují a budou pokračovat. Jsou nutně doprovázeny ruskými specialisty, kteří pomáhají sestavit vybavení a cvičí Syřany v používání těchto zbraní.”
Je otázkou, zda dodávky zbraní jsou pomocí, která má dočasně uchlácholit Asada, než bude zbaven moci, nebo Rusko hraje dvojí hru. Putin minulý týden vyzval Asada, aby uspořádal předčasné parlamentní volby a přizval do vlády zástupce umírněných opozičních skupin.
Obavy Rijádu
Bývalý saúdský vládní poradce Džamal Chašogi uvedl, že pokud bude Rusko zesilovat svou podporu Asadovi, Saúdská Arábie zvýší podporu vzbouřencům: „Skutečnost, že Rusko posílá teď vojáky do Sýrie, ukazuje, že nejde o diplomacii, je to válka.”