Článek
„Nedostatečná či vůbec žádná zdravotní péče je hlavním problémem. (…) Nejméně třetina z rukojmích před únosem pravidelně brala léky, například na vysoký tlak či astma, a ty v zajetí nejsou k dispozici,“ označil hlavní riziko, které uneseným rukojmím nyní v zajetí hrozí, profesor Hagaj Levine, zdravotnický expert izraelského Fóra unesených a zmizelých. Citoval ho list Haarec.
Nejméně jedna osoba v zajetí kvůli absenci lékařské péče zemřela. Byl to šestaosmdesátiletý Arje Zalmanovič.
Dalším problémem je podle doktora „psychologický terorismus“, který na rukojmí členové Hamásu uplatňují. Někteří ze zajatých se prý museli opakovaně dívat na videozáznamy násilností, kterých se Hamás při vpádu do Izraele a zabíjení civilistů dopouštěl.
Systematické mrzačení genitálií. Záchranáři v OSN popsali brutální sexuální násilí Hamásu
Hamás vzal rukojmí při krvavém vpádu do Izraele na začátku října, na svobodu se část z nich dostala v rámci krátkého příměří (od 24. do 30. listopadu) vyjednaného s pomocí Kataru, Egypta a USA. Izraelci výměnou zase propouštěli palestinské vězně. Odhaduje se, že teroristé z Hamásu dál v zajetí drží asi 137 unesených osob.
Svědectví o „dobré péči“ skončila
Informace o podmínkách, které v zajetí panovaly či panují, pocházejí výhradně od propuštěných rukojmích.
Když Hamás ještě před začátkem příměří a dohodou o výměně „z humanitárních důvodů“ jednostranně propustil několik zajatců, mezi nimi i pětaosmdesátiletou Jocheved Lifšicovou, žena po znovunabytí svobody novinářům mimo jiné řekla, že se Hamás o rukojmí „dobře staral“ či že rukojmí dostávali stejné jídlo jako jejich únosci. Zkritizovala rovněž izraelskou vládu za to, že útoku Hamásu nedokázala předejít. Některá izraelská média popsala tuto situaci jako propagandistické waterloo a mediální vítězství Hamásu.
U dalších případů už se to neopakovalo. Propuštění rukojmí po opuštění Pásma Gazy nejprve absolvovali zběžnou zdravotní prohlídku a ihned poté následovala interview s důstojníky izraelské rozvědky Šin Bet. Od té doby se ohledně podmínek v zajetí žádné „pochvalné“ zprávy na veřejnost nedostaly, zní pouze kritika.
Profesor Levine z vývoje situace usuzuje, že podmínky pro rukojmí se s časem zhoršují. Apeluje na izraelskou vládu, aby konala – aniž by ovšem konkrétně řekl jak. „Čas hraje proti nám, životy rukojmích jsou každým dnem ve větším ohrožení. Jestli si politici myslí něco jiného, tak se šeredně mýlí,“ říká.
V Pásmu Gazy zemřel 85letý izraelský rukojmí
