Článek
Americký list The Wall Street Journal (WSJ) přinesl obsáhlou reportáž o jednáních mezi vrcholnými představiteli jednotlivých palestinských frakcí v katarské metropoli Dauhá, jejichž cílem je dosáhnout shody nad jednotným stanoviskem vůči poválečné správě Pásma Gazy. List se odvolává na rozhovory s jednotlivými aktéry rokování.
Jednání se účastní špičky politického křídla Hamásu, které sídlí v Kataru, a delegace tzv. Palestinské autonomie, která vykonává omezenou správu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu.
Izraelská velvyslankyně Azariová pro Novinky: Hlavní je osvobodit rukojmí a zničit Hamás
Jde o první jednoznačný signál toho, že politické křídlo Hamásu se snaží dosáhnout nějakého plánu, jak by měla vláda nad Pásmem Gazy vypadat, až současný konflikt skončí. A současně jde o výrazný posun v uvažování a rétorice – až dosud představitelé Hamásu mluvili pouze o boji a rezistenci vůči Izraeli. Ten po útoku ze 7. října, při němž teroristé z Pásma Gazy povraždili na 1200 lidí, většinou civilistů, usiluje o kompletní likvidaci Hamásu.
Role Sinvára je nejasná
Podle zdrojů WSJ je možné, že v rámci Hamásu roste napětí mezi jeho politickým křídlem v Kataru vedeným Ismailem Haníjou a vojenskou odnoží, která aktuálně bojuje v Pásmu Gazy proti izraelské armádě. Vůdce vojenského křídla Jahjá Sinvár údajně se zahájením rozhovorů se zástupci Fatahu (Palestinské autonomie) nesouhlasil, špičky politického křídla Hamásu to však popírají.
Podle Husama Badrána, který v současnosti funguje jako mluvčí Hamásu, „je jejich společným zájmem vznik palestinského státu na území Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Jeruzaléma (tj. v hranicích z roku 1967, pozn. red.)“.
Biden: Izrael ztrácí kvůli bombardování Pásma Gazy globální podporu
Hamás je odbočka egyptských Muslimských bratří a profiluje se jako náboženská strana, jejím cílem je vznik islamistického palestinského státu. Fatah, vedoucí síla Organizace pro osvobození Palestiny, je naproti tomu především nacionální a sekulárně socialistická politická strana. Obě uskupení mají dlouhodobě napjaté vztahy, krátká válka mezi oběma frakcemi v roce 2007 vedla k ústupu Fatahu z Pásma Gazy.
Obě skupiny ale teď nastavují vlídnější tvář – poválečnou správu palestinských území by podle zdrojů WSJ měla zastřešit Palestinská autonomie jako „deštník“, pod nímž by kooperovaly Hamás i Fatah.
„Je to celonárodní dialog. (…) Vždy jsme byli toho názoru, že se toho musí účastnit všechny palestinské skupiny,“ řekl Badrán WSJ.
Lidé z Fatahu na okraj jednání připustili, že se snaží o něco takového jako sňatek z rozumu. „Opravdu nejsem žádným přítelem Hamásu. (…) Ale mír v jakékoli formě bez jejich účasti je prostě nemyslitelný,“ řekl Muhammad Dahlán, bývalý šéf Fatahu v Gaze. Snah o smír mezi Hamásem a Fatahem bylo za poslední léta několik a všechny skončily nezdarem.
„Chceme výměnu všech za všechny“
Shoda mezi palestinskými frakcemi panuje na tom, jak by se konflikt v Pásmu Gazy měl ukončit. „Co se týká příměří, tak naše pozice je jasná: trvalý klid zbraní a výměna všech rukojmí za všechny naše lidi (palestinské vězně v Izraeli, pozn. red.),“ řekl Badrán.
Boje v Pásmu Gazy připravily v úterý o život nejméně 100 lidí, nejkritičtější je situace na jihu
Podle odhadů Hamás stále zadržuje v Pásmu Gazy asi 130 izraelských rukojmí, o jejich stavu ale nejsou žádné informace. Izrael na jím ovládaném území vězní, často bez řádného procesu či byť jen obvinění, přibližně 4800 Palestinců.
V celém plánu zůstává mnoho neznámých, například mechanismus případných budoucích voleb (parlamentní hlasování se v Palestině konalo naposledy v roce 2006) a zejména postoj dalších aktérů. Izrael stále trvá na svém cíli zničit Hamás a vůči jakékoli budoucí roli radikálního hnutí ve správě Palestiny se staví odmítavě i Spojené státy.