Rostou obavy z většího konfliktu a kombinovaného útoku na Izrael

Nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí řekl, že Írán má za „svou povinnost pomstít jeho krev“, protože Haníja byla zabit v Íránu, kde byl hostem. List The New York Times uvedl, že Chameneí už nařídil udeřit přímo na Izrael, který bude „tvrdě potrestán“. Uvedli to tři íránští představitelé, kteří s ním byli seznámeni. Jakého druhu má být odveta a kam má případný útok vést není jasné.

Podle listu íránští velitelé opět zvažují kombinovaný útok drony, balistickými raketami a střelami s plochou dráhou letu. Ten podnikli už 13. dubna, ovšem s mizivým úspěchem. Vypustili na 300 střel a dronů, přičemž naprostá většina jich byla sestřelena. Terčem by tentokrát mohly být vojenské objekty v Tel Avivu a Haifě, ale to už je pouhá spekulace.

Jednou ze zvažovaných možností by mohl být útok z více směrů, kdy by nebyly střely vypálené jen z Íránu, ale také z části Jemenu ovládané Húsíi a jihu Libanonu nebo ze Sýrie a Iráku, kde působí řada Íránem podporovaných milicí. To by mohlo přetížit izraelskou obranu. Bránit by se musela nejen střelám letícím od severovýchodu přes Sýrii, ale i ze severu z Libanonu, odkud by je vypálil Hizballáh, a z jihovýchodu od Jemenu. Přidat by se k útoku mohly ještě proíránské milice v Iráku a v Sýrii, které by mohly současně útočit na americké základny v oblasti a omezit možnost amerického zásahu při likvidaci střel vypálených Íránem.

Chameneí současně nařídil vojenským velitelům a revolučním gardám i přípravu opatření, pokud by se válka rozšířila a Izrael nebo dokonce USA by napadly Írán.

Íránští představitelé nevidí v útoku jen využitou příležitost zabít vůdce Hamásu, ale také jako ponížení íránského bezpečnostního aparátu a hrozbu, že kdokoli v Íránu může být zlikvidován.

Po odplatě však volá i vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh. Ten počítal, že Izrael přijde s tvrdou odvetou za zpackaný raketový útok, kdy íránská střela zabila 12 dětí v drúzském Madžal Šamsu a nechal proto stáhnout bojovníky Hizballáhu z jihu Libanonu.

Nálet na Bejrút ale Libanonce zaskočil. Libanonský ministr zahraničí Abdalláh abu Habib řekl, že výbuch v Bejrútu představoval po ujištěních izraelských spojenců, že Izrael plánuje jen omezenou odpověď, která „nepovede k válce“, velký šok. „Nikdo nečekal úder na Bejrút. Mysleli jsme si, že tuto červenou linii budou Izraelci respektovat,“ řekl abú Habib listu Guardian.

Tři střely vypuštěné z letadel F-35 zasáhly dům na jižním předměstí Bejrútu a zabily šest lidí včetně Fuáda Šukra.

Protože byl zasažen Bejrút, Nasralláh zvažuje možnost útoku na Haifu nebo Tel Aviv. Více bude jasné až po Šukrově čtvrtečním pohřbu, na kterém má vůdce Hizballáhu promluvit.

Po odvetě volá i Hamás, ale ten zřejmě po desetiměsíční válce v Pásmu Gazy nemá dost sil na tvrdší úder.

O napětí svědčí i skutečnost, že 30. července podnikly Spojené státy útok na irácké milice podporované Íránem, aby zabránili vypuštění kamikadze dronů na Američany využívané základny. Milice Katáib Hizballáh potvrdila, že zasaženi byli experti na drony, kteří připravovali bezpečnostní opatření na ochranu šíitských poutníků. Katáib Hizballáh také varoval Kuvajt, protože umožnil podniknout americký úder ze základen na svém území.

Americký ministr obrany Lloyd Austin ovšem nepovažuje rozsáhlou válku za automatickou: „Nemyslím si, že je válka nevyhnutelná. Na tom trvám. Myslím, že je vždycky prostor a šance pro diplomacii.“

Své obavy však podle agentury Reuters najevo dal: „To co jsme v průběhu času viděli podél hranice Izraele, severní hranice, v nás vyvolalo obavy.“ Velkou válku si nepřeje: „Znovu uděláme všechno, co můžeme, abych zajistili, že se věci nezvrhnou v širší konflikt v celém regionu.“