Článek
Generální ředitel britské kontrarozvědné MI5 Ken McCallum a ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christopher Wray spolu hovořili před summitem tzv. pěti očí, tedy šéfů zpravodajských služeb Británie, USA, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu.
Wray podle listu The Guardian varoval, že teroristické hrozby se ve Spojených státech rychle vyvíjejí: „Nemůžeme a ani nepodceňujeme možnost, že by Hamás nebo jiné zahraniční teroristické organizace mohly využít konflikt k tomu, aby vyzvaly své příznivce k útokům na naší vlastní půdě.“ Zmínil, že v USA za poslední týden „stoupl počet výhrůžek židovským nebo muslimským Američanům, jejich institucím a modlitebnám“.
McCallum varoval, že Židé mohou být terčem nejen islamistů, ale také neonacistů: „Jasně tu je možnost, že dění na Blízkém východě zvýší velikost hrozeb pro Británii a změní jejich podobu, co se týká cílů i toho, co lidi (k útokům) inspiruje.“ Varoval před útoky lidí, kteří se radikalizovali po síti a mohou se sami rozhodnout jednat.
Terorista z Bruselu zastřelen. Ráno si v klidu zašel do blízké kavárny
Atentátník z Belgie sdílel podporu Palestincům
Takovýmto osamělým vlkem zřejmě byl podle slov belgického premiéra i 45letý Tunisan Abdelsalem Lassoued, který v pondělí večer zastřelil v Bruselu dva švédské fotbalové fanoušky, naspal list The Guardian.
Belgický prokurátor původně uvedl, že útok muže, kterému byl zamítnut v roce 2019 azyl, neměl nic společného s válkou mezi Hamásem a Izraelem a hlásil se k Islámskému státu. Pak ale mluvčí jeho kanceláře Eric Van der Sypt uvedl, že vazba k současnému konfliktu byla nalezena: „Původně jsme řekli, že tu nebude žádná souvislost s událostmi v Gaze, ale od té doby jsme zjistili, že na svých účtech na sociálních sítích sdílel řadu vyjádření podpory palestinskému lidu, takže tohle mohlo hrát roli.“ Podle prokuratury se ale vyšetřují všechny možnosti včetně té, že se Švédové stali terči útoku kvůli pálení koránu v jejich zemi.
Belgie i Francie v souvislosti s útoky radikálů vyhlásily nejvyšší hrozbu teroristického útoku, kterou pak Belgie snížila ze čtvrtého na třetí stupeň. Itálie a Švédsko vyzvaly ke zvýšení bezpečnosti na evropských hranicích. Lassoued se do Evropy dostal v roce 2011, kdy na člunu připlul na Lampedusu. Pak odcestoval do Švédska, odkud byl deportován. V roce 2016 byl v Bologni a italská policie dospěla k závěru, že se radikalizoval, pročež byl sledován. Přesunul se do Belgie, kde mu zamítli žádost o azyl. Deportaci se vyhnul, naopak se volně pohyboval po Bruselu, i když se vědělo, že je radikál.
Útok v Berlíně
Terčem útoku dvěma Molotovovými koktejly se v noci na středu stala židovská škola Talmudu a Tóry v berlínské čtvrti Mitte. Budova však nezačala hořet, protože ji zápalné láhve minuly, uvedl web časopisu Focus.
Po střelbě v centru Bruselu zemřeli dva lidé, útočník vykřikoval islamistická hesla
Válka v Izraeli: Aktuální dění i historie konfliktu
Sledujte aktuální dění okolo války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, která vypukla v sobotu 7. října 2023. Celou situaci v kontextu sledujeme v našem speciálu.
Mohlo by vás zajímat:
Hamás | Izrael | Palestina | Pásmo Gazy | Západní břeh Jordánu | Golanské výšiny | Jeruzalém | Blízký východ | Írán | Sýrie | Egypt | Fatah | Hizballáh | Izraelské obranné síly | První arabsko-izraelská válka | Suezská krize | Šestidenní válka | Opotřebovací válka | Jomkipurská válka | Intifáda | Arabské jaro | Muhammad Dajf | Mahmúd Abbás | Jicchak Herzog | Ismáil Haníja | Jásir Arafat | Organizace OOP | Dohody z Osla | Antisemitismus | Propalestinské demonstrace