Článek
Izrael udržuje na západním břehu asi 600 kontrolních stanovišť. Jsou zřízena k ochraně tamních židovských osadníků, ale většina z nich komplikuje volný pohyb obyvatelům palestinských měst a vesnic. Barak bránil existenci hlídek jako nezbytné a oprávněné bezpečnostní opatření, řekl nicméně, že zváží možnost zrušení určitých stanovišť.
Riceová se snaží přimět Izrael a Palestince k vytvoření důvěry, nezbytné pro mírová jednání. Podle představ Washingtonu by měla být do odchodu amerického prezidenta George Bushe z Bílého domu, tedy do ledna, dojednána mírová smlouva. Riceová, která byla na Blízkém východě letos už šestkrát, prohlásila, že zbývá půl roku a je třeba pracovat intenzivněji.
V minulých jednáních kritizovala Izrael za to, že výstavbou na území, které se má stát podle představ Palestinců budoucím palestinským státem, komplikuje mírová jednání. K problematické výstavbě řadí i izraelský plán vytvořit 1300 bytových jednotek ve východním Jeruzalému, v němž žije hlavně arabské obyvatelstvo.
V Libanonu poprvé od dohody
Riceové návštěva Libonu byla neohlášená. Šéfka americké diplomacie se setkala s prozápadními politiky a novým prezidentem Michelem Sulajmánem, aby vyjádřila podporu demokracii v zemi.
Libanon se dostal až v květnu z rok a půl trvající krize tím, šíitský Hizballáh získal ve vládě národní jednoty právo veta, ačkoli v parlamentu nemá většinu. Až potom poslanci zvolili prezidenta a dohodli se na složení nové vlády. Hizballáh vznikl s pomocí Íránu a dodnes má jeho podporu. USA tuto organizaci řadí mezi teroristické.