Článek
Opravuje se zatím jen citadela, kde už zrekonstruovali jednu z věží a amfiteátr, ve kterém se už konají koncerty. Fasáda je však plná stop od kulek a místy jsou vidět i díry po dělostřeleckých granátech. Jak řekl místní zástupce ministerstva pro turistiku, je potřeba trpělivost a odborníci.
„Opravy tady ve městě postupují pomalu, moc pomalu,“ řekl Novinkám důchodce, pan Ghasan, který vystudoval v Nitře a celou dobu bojů strávil v Aleppu. „Nemohl jsem odejít, musel jsem hlídat dům, aby mi ho nesebrali,“ vysvětlil důvod. Polovina obyvatel však utekla. Lidé se do Aleppa vracejí jen pomalu, dodal. „Nemají, kde bydlet, není tu zavedená voda, elektřina.“
Noční život opět kvete
Zničené byly i továrny včetně tabačky, kde pracoval. „Továrny už začínají fungovat, ale zatím jen ty malé. Nebo lidi dělají doma,“ dodal Ghasan. Práci mají hlavně stavební dělníci a instalatéři, kteří se podílejí na opravách domů. Život se však do města vrátil, večer jsou ulice plné a lidé se baví, pokud tedy náhodou nevypadne elektrický proud.
Aleppo se nachází v sousedství provincie Idlib, kterou se rozhodla vládní vojska dobýt. Blízkost fronty je patrná, kontrolních stanovišť je mnohem více než v Damašku. V Idlibu se podle odhadů OSN nachází na deset tisíc teroristů napojených na Al-Káidu, kteří už nemají kam odejít. Čekají se proto tvrdé boje.
Syrská vláda vyhlásila, že chce Idlib ovládnout, a po cestě z Damašku do Aleppa je celkem jasné proč. Homs a Hamá sice už jsou pod kontrolou vládních sil, jenomže dálnice M5 vede okolo oblastí držených radikály, kteří toho využívají a ostřelují ji.
Proto bylo nutné odbočit z Hamá na východ do Salamíje, kterou střídavě ovládala armáda i džihádisté a odtamtud pokračovat dál na Rakku. U veliké základny syrských vojsk u Itrie zahnout na sever a zamířit směrem na Chanásir, tedy jet cestou, kterou postupovala v roce 2016 syrská armáda při osvobozování Aleppa.
V poušti raději nezpomalovat
Jedna kratší trasa vede více na západ, ale tato nejvýchodnější je považovaná za nejbezpečnější. Přesto v pouštních oblastech řidiči raději šlapou na plyn. Silnici lemují vraky vyhořelých aut. Prázdných je i několik vesnic ležících po cestě, až do Chanásiru se vrátili lidé. Převažují však opuštěná místa. A nelze se divit, že lidé před boji utíkali. Na domech nejsou jen stopy po kulkách, často zeje ve zdi díra od dělostřeleckého granátu, nebo se zřítila po zásahu raketou některá zeď a propadl se strop.
Problémem bylo i natankovat. Za Salamíjí pump ubývá a i ty fungující byly zavřené nebo v nich zrovna nebylo palivo. I když velká města a jejich okolí jsou zabezpečena, je patrné, že válka ještě neskončila.