Článek
Naposledy dopadla dvojice střel v jižním Izraeli v neděli. Malki v pondělí ve Varšavě řekl, že se palestinská vláda prezidenta Mahmúda Abbáse z hnutí Fatah obává, že takové útoky ovlivní nálady izraelských voličů, kteří si pak zvolí vládu, která bude proti míru.
Malkiho slova následovala po zveřejnění průzkumů, které naznačily, že příští izraelská vláda může skutečně být vůči Palestincům programově nesmlouvavá. O přízeň voličů bojuje pravicový blok Likud Benjamina Netanjahua a strana Kadima (Vpřed) vedená ministryní zahraničí Cipi Livniovou. Netanjahu slibuje tvrdý postoj vůči Palestincům. Vládu by teoreticky mohl utvořit společně s extrémně pravicovou stranou Izrael je náš domov (Jisrael Bejtejnu).
Kadima vedla od summitu v Annapolisu z listopadu 2007 s Palestinci mírové rozhovory, jejímž cílem byl vznik samostatného palestinského státu. Hovorů se ale odmítlo účastnit hnutí Hamás. Izrael navíc proti němu od konce roku 2008 vedl třítýdenní ofenzívu v pásmu Gazy.
Propuštění Šalita drhne na čtveřici, kterou chce Hamás
Bojovníci Hamásu v pásmu Gazy nadále zadržují izraelského vojáka Gilada Šalita. Ten byl unesen při přeshraničním izraelském výpadu v červnu 2006. Další dva vojáci při tom zemřeli. Podle arabského deníku al-Arabi vydávaného v Londýně má Šalitovo propuštění háček. Hamás totiž za něj požaduje čtveřici teroristů včetně vůdce Lidové fronty pro osvobození Palestiny Ahmeda Sadata.
Čtveřice stála mimo jiné za bombovými útoky v Jeruzalémě nebo Netaníji, kde v roce 2002 zemřelo 29 lidí. Izrael je ochoten propustit jiné lidi, které Hamás výměnou za Šalita žádá, Sadata, Abduláha Bargútího, Ibrahima Hamada a Abbáse Sajída však nikoliv.
Egyptský prezident Husní Mubarak mezitím v pondělí řekl, že Hamás by s Izraelem po střetu v pásmu Gazy mohl uzavřít trvalé příměří příští týden.
