Článek
„Útok způsobil požár jednoho ze zásobníků. Nevyžádal si žádné oběti,“ uvedlo ministerstvo podle agentury AP s tím, že akce byla podniknuta krátce po 21. hodině v provincii Džizán. Ministerstvo nespecifikovalo, kde přesně k incidentu došlo. V Džizánu ale byla nedávno vybudována nová rafinérie se zpracovatelskou kapacitou 400 000 barelů denně a ropný terminál saúdskoarabské společnosti Aramco.
Ministerstvo energetiky útok označilo nejen za napadení samotného království, ale „celé světové ekonomiky a globální energetické bezpečnosti”. Saúdskoarabské ministerstvo obrany po útoku upozornilo, že země připravuje odstrašující akci na ochranu svých ropných zařízení.
Během války byla raketami vypálenými z Jemenu opakovaně zasažena saúdskoarabská infrastruktura, ať už letiště nebo rafinérie Aramka v Rás Tanúru, Rábighu a Janbu.
Měl to být krátký zásah, je z toho vleklý konflikt
Ukázalo se, že intervence nebude tak krátká, jak si původně myslel saúdskoarabský princ Muhammad bin Salmán a že neskončí během pár měsíců. Změnila se ve vleklý opotřebovávací konflikt, který si už vyžádal přes 130 000 obětí, z toho 13 000 civilních. Saúdy vedená koalice nevybíravě napadala i civilní cíle včetně zdravotnických zařízení a pohřebních sešlostí.
USA zastaví stahování svých vojáků z Německa
Po nástupu Joea Bidena do funkce amerického prezidenta odepřel Washington Rijádu podporu a začal tlačit na uzavření příměří. V pondělí navrhla Saúdská Arábie příměří, na které by dohlížela OSN, vzbouření šíitští Húsíové podporovaní Íránem však plán zatím nepřijali, protože neakceptoval jejich požadavky. Nabízel částečné obnovení provozu letiště v Saná a převod poplatků z dovezené ropy na společný účet Húsíů a vlády, ze kterého by se platili úředníci a další státní zaměstnanci v klíčové infrastruktuře.
Největší ropné pole světa zasáhly podle Saúdů střely z dronu
Húsíové požadují otevřít bez dalších podmínek letiště v hlavním městě Saná i přístav Hudajdá.