Článek
Zbylých čtrnáct členů rady rezoluci přijalo jednomyslně. Agentura Reuters píše, že USA dosud svého spojence Izrael před přijetím podobné rezoluce bránily užíváním práva veta a plně ho podporovaly v ofenzivě proti Hamásu, který při útoku ze 7. října zabil 1200 Izraelců. Podle Hamásem kontrolovaného ministerstva zdravotnictví pak od začátku izraelské protiofenzivy v Gaze zemřelo více než 32 tisíc Palestinců.
To, že se tentokrát zástupci USA zdrželi hlasování, je dalším důkazem rozkolu mezi oběma zeměmi. USA se totiž staví proti plánům Izraele zaútočit i na poslední zbývající palestinské město v teritoriu, Rafáh.
Hlasování se USA zdržely i přesto, že se izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle izraelského rádia zavázal, že pokud Američané návrh nevetují, zruší svou plánovanou cestu do Washingtonu. Tento závazek i splnil s tím, že jde o reakci na „změnu pozice Spojených států“. Mluvčí Bílého domu John Kirby se nechal slyšet, že Netanjahuovo rozhodnutí USA „velmi zklamalo“.
Schválená rezoluce požaduje příměří aspoň do konce muslimského svatého měsíce ramadánu a okamžité propuštění rukojmích Hamásu. Těch teroristé podle Izraele vzali celkem 253. V Gaze už jich nyní, po listopadových výměnách a několika úmrtích, je nejspíše jen přibližně stovka.
Izrael neumožní UNRWA dodávat na sever Pásma Gazy jídlo a pomoc
V rezoluci Rady bezpečnosti OSN také stojí, že „zdůrazňuje urgentní potřebu rozšířit proud humanitární pomoci a posílit ochranu civilistů po celém Pásmu Gazy a opakuje svůj požadavek na odstranění všech bariér pro poskytnutí dostatečně rozměrné humanitární pomoci.“
Kromě USA, které zatím umožnily pouze odhlasování rezolucí zaměřených na posílení pomoci Gaze a požadujících prodloužené přestávky v boji, v Radě bezpečnosti OSN ohledně konfliktu v Gaze použili dosud právo veta jen zástupci Ruska a Číny. A to tehdy, když v říjnu a v pátek vetovali právě návrhy USA.
Rukojmí mně ani manželovi nepoděkovali, stěžuje si Netanjahuová
