Článek
„Diskuze s Putinem se zaměří na obilí, Sýrii a Ukrajinu,” uvedl podle agentury Reuters vysoký turecký představitel, který si přál zůstat v anonymitě. Očekává se, že Rusko, Ukrajina, Turecko a OSN podepíší v následujících dnech dohodu, jejímž cílem je obnovit přes Černé moře přepravu obilí z Ukrajiny, které je zablokované v přístavech kvůli Ruskem rozpoutané válce.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jenž se od ruské invaze na Ukrajinu staví do role prostředníka mezi Moskvou a Kyjevem, podle agentury AFP zároveň hrozí zahájením nové ofenzivy na severu Sýrie proti kurdským bojovníkům.
„Turecko chce podniknout v Sýrii 'zvláštní operaci', stejně jako Rusko podniká 'zvláštní operaci' na Ukrajině,” řekl AFP analytik Vladimir Sotnikov s odkazem na termín, jenž Moskva používá pro svou agresi vůči sousední zemi.
Putinova nemoc či svržení jsou zbožná přání, tvrdí šéf britské armády
Zatímco Rusko a Írán jsou klíčovými podporovateli syrského prezidenta Bašára Asada, Turecko poskytlo pomoc povstaleckým skupinám, které stále bojují proti Asadovým silám na severozápadě země. Putin a Erdogan se situací v Sýrii budou podle mluvčího Kremlu zabývat také společně s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím v takzvaném astanském formátu, jehož cílem je podle trojice iniciátorů nalézt mírové řešení situace v blízkovýchodní zemi. První jednání v tomto formátu se odehrálo v roce 2017 v kazachstánské metropoli, která se tehdy jmenovala Astana.
Putin svolal narychlo bezpečnostní radu
Šéf Kremlu, jenž od zahájení ruské invaze na Ukrajinu navštívil pouze na konci června středoasijské postsovětské země, má v Teheránu naplánované rovněž setkání s íránským duchovním vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím.
Tím, že jede na první velkou zahraniční cestu od invaze na Ukrajinu do Íránu, vysílá Západu signál, že Moskva bude usilovat o budování vztahů s tímto nepřítelem Spojených států, podotkla agentura Reuters.