Článek
Syrští islamističtí ozbrojenci ze skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS) pronikli do druhého největšího syrského města Aleppa už týden před Asadovým pádem. Právě ve chvíli, kdy se tamní režim zdál být kriticky ohrožen, se Asad rozhodl sejít s ruským vůdcem Vladimirem Putinem a požádat ho o pomoc se zajištěním převozu íránského vybavení do Sýrie.
„Asad požádal Putina, aby se osobně postaral o bezpečnou leteckou přepravu, která je nutná k doručení vojenské pomoci a zastavení postupu syrské opozice,“ uvedl v rozhovoru s kanálem Al-Arabíja Sakr. Potvrdil, že Asad byl skutečně 29. listopadu v Moskvě. Poté se ještě vrátil do Damašku.
Putin údajně okamžitě kontaktoval svého náčelníka štábu a požádal, aby byly provedeny přípravy na přepravu všeho potřebného přes základnu Hmímím íránskými islámskými revolučními gardami.
„Íránci později Asadovi řekli, že žádný rozkaz k přesunu letadel na ruskou základnu neobdrželi. Ani k tomu, aby se pohybovali v iráckém vzdušném prostoru,“ uvedl Sakr. Dva dny předtím, než syrští povstalci dobyli Damašek, se Asad pokoušel Putina zkontaktovat. Marně.
Na otázku, zda Putin Asada oklamal, Sakr odpověděl, že „jiné vysvětlení neexistuje“.
Asad se svou mediální kanceláří, kterou Sakr vedl, hovořil naposledy v sobotu 7. prosince. Několik hodin před svým útěkem do Moskvy ujistil 30 armádních a bezpečnostních velitelů, že ruská podpora je na cestě, a zároveň vyzval pozemní síly, aby vyčkaly.
Sakr se domnívá, že Asad odletěl soukromým letadlem z letiště v Damašku a na základně Hmímím přestoupil na ruské vojenské letadlo. „Podle mých informací na základně zůstal několik hodin, dokud nebylo vše připraveno pro jeho útěk do Moskvy,“ řekl.
Vztahy mezi Ruskem a Íránem se v posledních letech utužují díky společným geopolitickým a ekonomickým cílům. Jejich spojenectví se projevuje především na vojenské úrovni. Írán Moskvu vyzbrojuje ve válečné agresi na Ukrajině a zároveň panují obavy, že by Rusko mohlo Íránu pomoct k získání jaderné zbraně.
