Půl roku po útoku Hamásu: Izrael uvázl ve slepé uličce

Počet bojovníků Hamásu se před vypuknutím útoku odhadoval na 30 000. Izrael uvádí, že zabil 13 000 jeho příslušníků, i když není jasné, jak k číslu dospěl. Uvedl i 113 jmen zabitých vyšších funkcionářů hnutí, ale většinou šlo o místní velitele.

Některá jména se navíc opakují. Až 26. března Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít tajemníka velitele vojenského křídla Hamásu Marvána Issu. Hnutí to nepotvrdilo, ale USA se domnívají, že byl skutečně zlikvidován.

Dalším zabitým vysokým vůdcem je Salíh Arúrí, který ovšem zemřel v lednu v Bejrútu. Izrael se k atentátu na něj nepřihlásil, ale předpokládá se, že ho spáchal. Vůdce Hamásu v Gaze Jahjáa Sinvára se zabít nepovedlo.

„Izraelské obranné síly nejsou schopné dostat špičky vedení Hamásu,“ uvedla pro CNN izraelská analytička Mairav Zonszeinová, která se specializuje na Izrael v Mezinárodní krizové skupině ICG.

„Nebyl schopen ani dosáhnout náhrady Hamásu v oblasti (Pásma Gazy), ani symbolicky dostat jeho hlavní vůdce,“ dodala.

„Poté, co Izrael oznámil, že porazil Hamás na severu, vidíte každý týden, že na severu umírají izraelští vojáci, takže je evidentní, že Hamás bude existovat i po konci války,“ řekl CNN odborník na izraelsko-arabský konflikt Nathan Thrall z Jeruzaléma.

Počet padlých izraelských vojáků v konfliktu v Gaze dosáhl 250.

Izraeli se také nepodařilo osvobodit nebo dosáhnout propuštění rukojmích, kterých zůstává v rukách palestinských teroristů 130. 

Není přitom jasné, kolik z nich je naživu. Izrael uvádí, že 34 z nich je po smrti, Hamás bez důkazů a čísel tvrdí, že ještě více. Ověřit to nelze, protože teroristé k nim nepustili ani zástupce Červeného kříže.

Jednání váznou, protože Hamás požaduje napřed ukončení bojů. Až poté, co by se izraelské síly začaly stahovat, by prý byl ochoten začít vyměňovat rukojmí za vězně.

Jasné není ani to, jak velkou část podzemní sítě tunelů se podařilo zničit. Izrael jen bez dalších podrobností uvádí, že zničil velkou část infrastruktury teroristů, upozornila BBC.

Není ani jisté, jak dlouhá celá síť tunelů je – ačkoliv se udává délka okolo 500 kilometrů, což je více než celková délka londýnského metra.

Tunely přitom vedou pod obytnými domy a při jejich ničení hrozí zřícení budov. Těch už bylo zničeno nebo poškozeno 56 procent. Zničeno mělo být přes 400 vstupů do tunelů, jedna šachta se však nerovná jednomu tunelu.

Počet obětí na palestinské straně je přitom velmi vysoký, ministerstvo zdraví v Pásmu Gazy, které kontroluje Hamás, a jehož čísla není jak ověřit, uvádí 33 000 zabitých Palestinců, přičemž 70 procent podle tohoto tvrzení tvoří ženy a děti.

Je však nutné si uvědomit, že mezi dětmi mohou být i bojovníci Hamásu, protože jako dítě se označují všichni lidé mladší 18 let, sloužit v ozbrojených silách však lze od patnácti.

Podle OSN bylo z domovů vyhnáno 1,7 milionu lidí. Zraněno bylo 75 000 lidí a milion lidí trpí nedostatkem potravy a podvýživou. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) varovala, že by mohl hladomor vypuknout do začátku května, Izrael to zpochybňuje.

Ve zprávě FAO navíc nebylo uvedeno, o jaký stupeň hladomoru by mělo jít. Světový potravinový program WFP uvádí celkem pět stupňů hladomoru, první znamená, že je jen minimální akutní nedostatek potravin, podvyživených je méně než pět procent a většina obyvatel má 2100 kalorií na den.

Ve druhém stupni je podvyživených mezi pěti a deseti procenty.

Podle několika expertů se izraelské vedení dostalo do pasti tím, že si stanovilo cíl zničit Hamás, což je v zemi populární, ale nereálné, upozornil v Jeruzalémě žijící expert na izraelsko-palestinský konflikt Nathan Thrall:

„Izrael nemůže dosáhnout stanoveného cíle eliminovat Hamás, protože Hamás je integrální součástí palestinské společnosti na Západním břehu i v Gaze. Jeho popularita v posledních měsících roste.“

„Realistickými možnostmi, které před nimi leží, je pokračovat v nekonečné okupaci Gazy, což většina Izraelců nechce, nebo opustit Gazu, kde bude Hamás hlavní silou bez ohledu na to, jestli bude oficiální tváří vlády v Gaze.“ dodal.

Jeho slova potvrdil Khaled Elgindy věnující se v Blízkovýchodním institutu izraelsko -palestinským otázkám. Podle něj zřejmě bude Pásmo Gazy dlouhodobě obsazeno: „Nejpravděpodobněji dojde k nekonečné izraelské vojenské přítomnosti.“

Předpokládá, že se Gaza propadne v chaos a jejím jednotlivým částem budou vládnout gangy nebo různé milice. „Jestli někdo věří, že to je stav, který přinese Izraelcům jistotu a bezpečí, tak je to zcela klamný koncept,“ upozornil.

Problémem je, že Izrael nemá plán, co nastane po skončení bojů, a jeho stávající postoje blokují možnost, že by na příměří dohlížely mezinárodní síly. Navíc je otázkou, co by zmohly.

Existují ale i opačné hlasy, například analytik serveru Times of Israel Chaviv Rettig Gur je názoru, že mnohé sunnitské arabské státy, které samy vnímají Hamás jako hrozbu, potřebují, aby Izrael svou v práci v Pásmu Gazy dokončil.

Následně by mohly převzít iniciativu při obnově území státy jako Saúdská Arábie, které samy mají zkušenosti s deradikalizací vlastního islamisticky smýšlejícího obyvatelstva.

„V žádné válce, ať už to byli spojenci proti nacistickému Německu, USA proti Sovětskému svazu během studené války, válka proti imperiálnímu Japonsku, válka proti Islámskému státu a Al-Káidě, nikdy nelze na sto procent zlikvidovat ideu,“ připomíná Gur.

„Ale když se podaří zlikvidovat infrastrukturu a mechanismy, které tyto režimy drží u moci, idea už nemusí představovat reálnou hrozbu, přestože je třeba stát na stráži, aby opět nezažehla oheň,“ dodává.

Izrael v neděli překvapivě stáhl většinu svých sil z jihu Pásma Gazy, kde ponechal jen jednu brigádu. Opakovaně přitom říkal, že podnikne útok na Rafah, poslední město na jihu, ležící na hranici s Egyptem.