Průzkum v Turecku: Erdogan by ve volbách prohrál s opozičním kandidátem

Ještě v lednovém průzkumu stejného institutu přitom vedl těsně Erdogan. V poslední době se spekuluje o tom, zda Erdoganovi ubere hlasy reakce vlády po únorovém zemětřesení. Mnozí kabinet kritizovali za pomalou a nedostatečnou pomoc.

Podle víkendového průzkumu, provedeného ve třetině tureckých provincií na 1850 respondentech, by nyní volilo Erdogana 43,2 procenta voličů a Kiliçdaroglua 56,8 procenta.

V lednovém průzkumu společnosti ORC Araştirma přitom pro současného prezidenta hlasovalo 42,5 procenta a pro Kiliçdaroglua 41,8 procenta voličů.

Poslední průzkum se uskutečnil ve dnech, kdy šest opozičních stran jednalo o společném kandidátovi do prezidentských voleb. V pondělí oznámily, že se dohodly na lídrovi největší opoziční strany - Lidové republikánské strany (CHP) Kiliçdarogluovi.

Proti němu zprvu vystupovala Meral Akşenerová, jejíž nacionalistická Strana dobra (IYI Parti) je podle průzkumů nyní druhou nejsilnější opoziční stranou.

Akşenerová prosazovala jako kandidáta starostu Istanbulu Ekrema Imamoglua či starostu Ankary Mansura Yavaşe, oba jsou rovněž ze strany CHP. Nakonec se šestice stran shodla, že Imamoglu a Yavaş budou viceprezidenti.

Zatím není jasné, zda Kiliçdaroglua podpoří i druhá nejsilnější opoziční strana v parlamentu, prokurdská Lidová demokratická strana (HDP), která není součástí Národní aliance, skupiny šesti opoziční stran.

HDP ještě začátkem ledna tvrdila, že postaví vlastního kandidáta. Tento týden v pondělí ale uvedla, že by Kiliçdaroglua mohla podpořit.

Proti spojenectví s HDP je ale zatím Akşenerová, jejíž strana, stejně jako turecká vláda, viní HDP ze spojenectví s teroristickou organizací Strana kurdských pracujících (PKK).

V poslední době ale čelí Akşenerová silnému tlaku z řad opozičních stran, aby svůj odmítavý postoj k HDP změnila, což by mohlo výrazně pomoci k porážce Erdogana.

Strana HDP hrála klíčovou roli ve vítězství Imamoglua v místních volbách v roce 2019, kdy porazil kandidáta vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a stal se starostou Istanbulu. Vedení největšího tureckého města do té doby téměř 20 let ovládala AKP.

V posledních týdnech se spekuluje o tom, do jaké míry ovlivní rozhodování voličů únorové zemětřesení, které si v Turecku vyžádalo přes 46 tisíc mrtvých.

Erdoganova vláda čelí od mnohých kritice za pomalou a nedostatečnou pomoc zejména v prvních dnech po zemětřesení z 6. února, ale také za takzvané stavební amnestie, které místní úřady, podle opozičních médií zejména před volbami, udělovaly při výstavbě domů za úplatu, ačkoli stavba nesplňovala všechny předpisy.

Nadcházející volby jsou považovány za dosud největší výzvu pro nynějšího prezidenta Erdogana.

Ten vládne zemi už 20 let, nejprve byl od března 2003 premiérem a od roku 2014 je prezidentem. Turecko se už několik let potýká s vysokou inflací, růst cen umocnila energetická krize a další problémy přineslo únorové zemětřesení.