Článek
„Ona nemá pro nikoho cenu, ani společenskou, ani politickou, ani bezpečnostní,“ řekla listu The New York Times (NYT) jordánská novinářka Linda Maajíhová, která s ženou udělala přes její obhájkyni rozhovor ve vězení.
Zaráží ji také, že původně jméno Rišávíové vůbec nefigurovalo mezi požadavky radikálních islamistů, kteří chtěli za propuštění japonských rukojmí peníze. „Kdyby ji IS chtěl, mohl o ni žádat hned,“ řekla žurnalistka. „Devět let o ni nikdo nežádal. Ani její kmen se o ni nestaral.“
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Atentát v Ammánu
Rišávíová se v 9. listopadu 2005 se svým mužem a dalšími útočníky podílela na krvavém atentátu v ammánských hotelech, při nichž zahynulo 57 lidí. Její nálož nevybuchla a ona sama dokázala z místa utéct a vrátit se do domu, ve kterém atentátníci bydleli. Záhy ale byla dopadena. [celá zpráva]
Sajída Rišávíová na archivním snímku z roku 2005, kde ukazuje vestu sebevražedné atentátnice
Ani ženich na svatbě, kde se chtěla Rišávíová odpálit, Ašraf Chalíd nemá nic proti tomu, aby byla vyměněna: „Ona je nikdo. Nemyslím si, že je nějak důležitá. Jestliže by bylo na sto procent jisté, že se (unesený pilot) Maáz vrátí, podporoval bych to, i když vím, že po propuštění by to (atentát) asi udělala znovu.“
Nezájem o analfabetku Rišávíovou, která se dřív živila prodejem zeleniny, umocňuje i to, že během procesu uvedla, že nikdy ani neměla zájem svou nálož odpálit.
„Byla považovaná za naivku, dokonce i ve chvíli, kdy (u soudu) nevyjádřila žádnou lítost. Nevypadalo to tak, že by vyzařovala mnoho ideologického přesvědčení. Přesněji řečeno tam žádné nebylo,“ řekl NYT Joost Hiltermann z nevládní organizace International Crisis Group. „Lidé ji považují za velmi bezvýznamnou,“ dodal.
Také to, že je jordánská vláda ochotná Rišávíovou vyměnit za svého pilota, naznačuje, že ji nepovažuje za nijak zvlášť důležitou nebo nebezpečnou.
Vazby na praotce Islámského státu
Několik historických důvodů ale pro její osvobození existuje. Její první manžel byl jordánský člen al-Káidy v Iráku, která se později proměnila v Islámský stát. Abú Anáse Urdnoje si vzala, když jí bylo něco přes třicet, a padl v letech 2003–2004, když se Američané snažili potlačit sunnitské povstání ve Fallúdži. I její tři bratry zabili v roce 2004 Američané.
Mezi mrtvými byl i její nejstarší bratr Samír, který byl blízkým spolupracovníkem nechvalně proslulého abú Musí Zarkávího, který stál v čele skupiny Tavhíd a džihád. Ta se později přejmenovala na al-Káidu v Iráku a pak na Islámský stát v Iráku. Samíra jmenoval Zarkáví emírem provincie Anbár.
Samírova smrt Rišávíovou silně zasáhla a ona se nechala naverbovat jako dobrovolnice do sebevražedné mise naplánované právě Zarkávího skupinou. [celá zpráva]
Vzala si Alího Hussajna Šumarího, se kterým společně zaútočili v sále v hotelu SAS Radisson. Sňatek uzavřeli, aby mohli snáz přijet do Jordánska.
Důvod pro náhlý obrat v požadavcích IS může souviset se snahou zdůraznit kořeny Islámského státu, dát najevo, že v době, kdy na vojenském poli ustupuje, je schopen se postarat o své bojovníky a mučedníky. Může to ale také být snaha o otestování, zda se podaří otevřít nějaký kanál pro jednání. Dosud totiž nikdy Islámský stát nenabízel výměny zajatců.
Také může jít o snahu dál najevo al-Káidě, se kterou je IS na kordy, že mají nejen společné zájmy, ale i kořeny.
Požadavek na propuštění Rišávíové může být i snahou rozkolísat jordánskou společnost. Jedním z cílů IS bylo loni přenést džihád i na území této blízkovýchodní země, což se ale nepovedlo.
Jordánsko se zapojilo do koalice proti IS a účastní se náletů na IS. Při jednom byl sestřelen letoun F-16 a jeho pilot Maáz Kasásba skončil v zajetí. [celá zpráva]