Prigožinovi možná zachrání krk Afrika

Libye, Mali, Středoafrická republika nebo Sýrie. To je jen částečný výčet zemí, v nichž působí smluvní vojáci tzv. Wagnerovy armády, paramilitaristické organizace ovládané Jevgenijem Prigožinem.

Je dost možné, že nasazení žoldnéřů ve vzdálených zemích, kde má ovšem Moskva politické i ekonomické zájmy, Prigožinovi po zpackaném „jednodenním puči“ v Rusku zachrání život.

„Během posledních třech let si wagnerovci vybudovali zejména v Africe hustou síť kontaktů s místními vojenskými strukturami a mají tam i ekonomické zájmy,“ řekla serveru BBC Julia Stanyardová, hlavní analytička organizace Globální Iniciativa proti organizovanému mezinárodnímu zločinu (GI-TOC).

„Hustá síť kontaktů“ znamená např. ve Středoafrické republice to, že wagnerovci tam pomohli potlačit protirežimní opozici, jejich vojáci slouží i jako osobní ochranka prezidenta a jako odměnu skupina získala přístup k lukrativnímu obchodu se surovinami, na něž je země výjimečně bohatá.

V Mali Prigožinovi žoldnéři na základě kontraktu s tamější vojenskou vládou na přelomu let 2021 a 2022 „vystřídali“ francouzské vojáky a místo nich tam údajně pomáhají v boji se sahelskými islamisty.

Ztráta vlivu ve prospěch Moskvy znamenala pro Paříž v její bývalé kolonii zvlášť velké ponížení.

V Súdánu zase podle BBC tamější vláda výměnou za „pomoc“ wagnerovců umožnila firmě M-Invest, vlastněné podle Ministerstva financí USA samotným Prigožinem, těžbu zlata.

Pro budoucnost wagnerovců i samotného Prigožina bude klíčové nové nastavení organizace a finančních toků uvnitř skupiny.

Podle politického analytika se specializací na Afriku Bassirou Doumbiaje citovaného katarským mediálním domem al-Džazíra je pravděpodobné, že Moskva přítomnost wagnerovců v Mali a Středoafrické republice částečně dotuje.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dekretem nařídil, aby všechny ruské „dobrovolnické“ skupiny – včetně wagnerovců – podepsaly do konce června smlouvu s ruským ministerstvem obrany.

Tím by je Kreml dostal pod kontrolu, a právě tato snaha mohla být hlavním spouštěčem sobotního pochodu na Moskvu.

Je ale těžko představitelné, že Kreml by byl operačně schopen plně převzít působení wagnerovců ve vzdálených teritoriích bez Prigožinových kontaktů.

Proto je podle al-Džazíry pravděpodobné, že Kreml se s Prigožinem nakonec nějak dohodne, aby si Moskva ve strategických územích uchovala vliv – a oligarcha si tím zachrání vlastní život.

Od jednodenní rebelie wagnerovců v Rusku každopádně mezi žoldnéři v zahraničí i u jejich patronů narostlo napětí.

List Kommersant s odvoláním na saúdskoarabský televizní kanál al-Hadás uvedl, že ruská vojenská policie zadržela v Sýrii čtyři místní velitele wagnerovců a na několika místech blízkovýchodní země prohledala kanceláře žoldnéřské skupiny.

Byť se na telegramovém kanálu využívaném wagnerovci později objevilo sdělení, že k zadržení jejich velitelů v Sýrii nedošlo, kauza přesto naznačuje že věci jsou v pohybu.

V Sýrii, kde doznívá občanská válka, wagnerovci dosud působili ve spolupráci s pravidelnou ruskou armádou podporující prezidenta Bašára Asada.

Roztržka mezi Prigožinem a Kremlem uvedla do nejistoty i vlády a mocenské skupiny, kterým wagnerovci v zahraničí slouží.

V případě, že by se žoldnéři náhle octli ve vakuu a bez peněz, snadno by se mohlo stát, že se dají do služeb toho, kdo jim zaplatí – třeba protivládních vzbouřenců, připomíná BBC.

Působení wagnerovců v Africe i jinde provázejí vážná obvinění z nejtěžších zločinů včetně vražd a znásilňování. Například během jediné operace v centrálním Mali měli wagnerovci podle BBC pozabíjet několik stovek civilistů.