Článek
Salama podle prezidenta podpořilo 84 ze 128 členů parlamentu. Do země by se měl vrátit v úterý, aby mohl být oficiálně jmenován a následně složil vládu. Salama podporovaly křesťanské, drúzijské i sunnitské frakce. Stáli proti němu jen šíité z Hizballáhu a jejich spojeneckého hnutí Amal, uvádí agentura Reuters.
Hizballáh před týdnem podpořil kandidaturu velitele libanonské armády Aouna na prezidenta i přesto, že za ním stojí USA a Saúdská Arábie. Hnutí podle zdrojů z jeho řad očekávalo, že mu pak ostatní parlamentní frakce vyjdou vstříc s volbou premiéra, ale k tomu nedošlo. Pro Hizballáh to, že v Libanonu nedrží rozhodující hlas, bylo až do letoška nepředstavitelné.
Členové Hizballáhu požadovali, aby premiérem zůstal Nadžíb Míkátí, a nevyslyšení svého požadavku berou jako známku snahy držet je mimo správu země, jak vyjádřil jeden ze zákonodárců z jejich řad Mohammed Raad. Podle jeho slov Hizballáh nabídl ostatním při volbě prezidenta Aouna vstřícnou ruku jen proto, aby mu ji o týden později „pořezali“. Zdá se, že Hizballáh o účast v Salamově vládě nyní vůbec nemá zájem.
Libanon bude mít po třech letech prezidenta. Stane se jím velitel armády
O post prezidenta nebo premiéra se členové Hizballáhu sami ucházet nemohli. V libanonském systému musí totiž prezidentem být maronitský křesťan a premiérem sunnita. Pro šíity je pak vyhrazen post předsedy parlamentu.
Nová libanonská vláda bude mít za úkol obnovu oblastí zdevastovaných izraelskými nálety a spuštění dlouho zdržovaných reforem za účelem obnovení ekonomiky po kolapsu finančního systému v roce 2019. Libanonská armáda zase musí zabezpečit jih země, odkud se podle podmínek příměří musí stáhnout síly Hizballáhu a Izraele.
Izraelští vojáci se začali stahovat z Libanonu
