Článek
Východní Ghúta byla až do svého osvobození v rukou zhruba 20 000 povstalců a členů radikálních skupin. Ostřelováním nedalekého Damašku se tito bojovníci dopustili válečných zločinů, uvedla vyšetřovací komise, kterou vede Brazilec Paulo Pinheiro. Válečných zločinů a zločinů proti lidskosti se podle OSN dopustila i syrská armáda se spojenci, jelikož „vědomě vystavili hladovění“ 265 000 lidí.
„I když provládní síly bombardovaly a vyhladověly civilní obyvatelstvo východní Ghúty, neospravedlňuje to nekritické povstalecké ostřelování oblastí Damašku obývaných civilisty,“ sdělil člen komise Hanny Megally.
Komise k závěru došla na základě 140 rozhovorů, získaných fotografií, videí, satelitních snímků a zdravotních záznamů.
Provládní jednotky východní Ghútu obléhaly od roku 2013, „což bylo nejdelší obléhání v moderních dějinách. Vyčerpávaly tak bojovníky i civilisty,“ stojí ve zprávě vyšetřovatelů, kteří tuto praxi odsoudili jako „středověkou formu vedení války“.
Taktiku, kterou jednotky použily od letošního února do dubna, zpráva označuje za „široce nelegální ve své podstatě, cílenou na potrestání občanů východní Ghúty a za kolektivní nucení obyvatelstva ke kapitulaci nebo vyhladovění“.
Agentura Reuters vyústění bojů popsala jako intenzivní operace syrského a ruského letectva, která bombardovala civilní oblasti regionu, a rodiny byly nuceny uchýlit se do neosvětlených, přeplněných podzemních místností, v nichž nebyly k dispozici toalety.
Zpráva OSN také konstatuje, že vojenská letadla útočila i na nemocnice a znemožnila ošetření zraněných. „Takové vedení útoků naznačuje, že se provládní síly systematicky zaměřovaly na zdravotnická zařízení; útočením na chráněné objekty a zdravotnický personál se opakovaně dopouštěly válečných zločinů,“ stojí v materiálu vyšetřovatelů.
Získali také důkazy o použití chloru v nejméně čtyřech případech při letošních operacích. V tomto ohledu vyšetřování pokračuje. Panuje podezření na použití sarinu.
K taktice povstalců a radikálů dokument konstatuje, že tito bojovníci používali podzemní chodby a pravidelně zatýkali a mučili členy menšinových náboženských skupin. Na vládní útoky často odpovídali odvetnými akcemi, při nichž používali rakety schopné dostřelit do Damašku. Cílem bylo „šířit teror“ mezi občany hlavního města.