Článek
Na dotaz, jaké kroky by vládě doporučil v případě afghánského konfliktu, Votel zmínil „další síly, které by zajistily efektivitu poradní a asistenční mise”.
Není to podle něj jen otázka vyslání více vojáků, ale půjde i o změnu dosavadní strategie, která počítá s vojáky především v rolích poradců a dovoluje jim bojovat pouze v případě, že jsou napadeni.
Američané a Afghánistán |
---|
Američané vpadli do Afghánistánu na podzim roku 2001 po teroristických útocích z 11. září. Bylo to kvůli vládě islamistických radikálů z hnutí Tálibán, kteří odmítli vydat strůjce útoků Usámu bin Ládina žijícího v afghánském exilu. Vpád USA ale rychlé vítězství a obnovu země nepřinesl, také proto, že Američané o rok a půl později obrátili svou pozornost na Irák, kde záhy po jejich invazi prudce eskalovalo násilí a vypukla sektářská válka. |
Spojené státy a mezinárodní spojenci sice ukončili na konci roku 2014 bojové akce a kontrolu nad bezpečností předaly afghánským složkám, Tálibán však znovu expanduje. K tomu se na bojišti objevila i odnož extremistického Islámského státu. Země stále není stabilizovaná natolik, aby si USA mohly dovolit z ní odejít. V roli poradců v Afghánistánu nadále působí i čeští vojáci. |
Zatímco v letech 2010 a 2011 v Afghánistánu působilo okolo 100 tisíc amerických vojáků, nyní jich je zhruba 8400.
Vyslání posil by znamenalo rozchod se strategií předchozího prezidenta Baracka Obamy, ačkoliv i ten snižování počtu nasazených sil pozastavil a například ještě v lednu rozhodl o vyslání 300 příslušníků námořní pěchoty kvůli postupu povstalců z Tálibánu v provincii Hílmand.
Votelova slova navazují na vyjádření velitele americké mise v Afghánistánu generála Johna Nicholsona, který minulý měsíc prohlásil, že by zřejmě potřeboval „o pár tisíc vojáků více“.
V Iráku a Sýrii to nebude jiné
Votel ve čtvrtek v Senátu také vyzval k posílení americké vojenské přítomnosti v Iráku a Sýrii, kde už operuje přibližně 6000 vojáků.
„Myslím si, že s tím, jak se posuneme k dalším fázím těchto operací směrem k zajištění stability a dalším aspektům, tak porostou požadavky na (vyslání) více konvenčních sil,“ řekl.
Pronesl to na pozadí zpráv z tohoto týdne o vyslání 400 příslušníků námořní pěchoty k syrské Rakce a o přesunu jednotky zvláštních sil na sever Sýrie. Ta se tam vydala s úkolem zabránit u Manbidže střetům mezi povstalci z Demokratických sil Sýrie (SDF) a milicemi podporovanými Tureckem. [celá zpráva]