Článek
Posledních asi sto aut s 500 vojáky překročilo jižní hranici s Kuvajtem v noci na neděli. „Je to dobrý pocit, když víte, že to je poslední úkol tady. Je to součást dějin,“ citovala BBC vojína Martina Lamba. Kuvajtští vojáci na hranici si s Američany potřásali rukami a fotili se s nimi.
V Iráku zbylo jen 157 amerických armádních poradců a jednotka námořní pěchoty chránící americkou ambasádu v Bagdádu.
USA provedly invazi v březnu 2003. Záminkou bylo údajné vlastnictví zbraní hromadného ničení v rukou iráckého diktátora Saddáma Husajna a jeho spojenectví s teroristickou sítí Al-Káida. Ani jedno tvrzení se s postupem času nepotvrdilo. Husajn ovšem situaci ztěžoval tím, že občas nespolupracoval s mezinárodními zbrojními inspektory. Hrozbu války údajně nebral do poslední chvíle příliš vážně.
Po pádu Bagdádu a několikaměsíčním skrývání byl dopaden a na sklonku roku 2006 popraven.
Za vrcholícího sektářského násilí v roce 2007 působilo na více než 500 základnách v Iráku 170 000 vojáků.
USA oficiálně ukončily svoji misi už ve čtvrtek. [celá zpráva]
Prezidetn Barack Obama o den dříve ocenil práci vojáků a nazval je nejlepšími bojovníky. [celá zpráva]
Stažení z Iráku bylo jedním z Obamových volebních slibů, dohody s Iráčany už ale uzavíral jeho předchůdce v úřadu a muž, který válku inicioval, George Bush mladší.
Podle Obamy je Irák stabilní, jeden z armádních velitelů ale při poslední tiskové konferenci do Washingtonu prohlásil, že je těžké odhadnout, co v zemi po stažení armády nastane. [celá zpráva]