Poměrně vzdělaný, ale žádný expert přes korán. Takový je průměrný zahraniční bojovník Islámského státu

Údaje jsou podle analytiků Střediska pro boj proti terorismu při americké armádě velmi důležitým zdrojem informací o samozvaném chalífátu a jeho bojovnících, upozornil britský deník The Independent.

Osobní formuláře vyplňované při vstupu dobrovolníka do řad IS v Sýrii v letech 2013 a 2014 ukázaly, že za hnutí bojují občané 77 zemí světa. Nejvíc jich pochází ze Saúdské Arábie, ale stovky jich přišly také z Evropy, mezi nimi i pachatelé teroristických útoků v Paříži.

Zkoumání ukázalo, že průměrný zahraniční džihádista se narodil v roce 1987, takže mu v době, kdy se hlásil k IS, bylo mezi 26 a 27 lety.

Existují však velké věkové rozdíly mezi bojovníky z různých koutů světa. Ti, kdo přišli ze západních zemí jako Velká Británie, Dánsko, Německo, Belgie, Kanada a Austrálie, jsou mladší v porovnání s bojovníky blízkovýchodního, severoafrického, ruského a čínského původu, kteří také častěji uvedli nějakou předchozí zkušenost s bojem.

Celkem ovšem 90 procent dobrovolníků nahlásilo, že s džihádem dosud žádnou zkušenost nemají.

Dalším pozoruhodným rysem u průměrného bojovníka je jeho vzdělání. Velké množství jich totiž ve vstupních formulářích uvedlo, že vystudovali střední školu, přičemž někteří pak studovali dále a část jich má vysokoškolský titul.

Část džihádistů také přiznala, že se jim nedostalo žádného formálního vzdělání. To ovšem vyvažuje přibližně stejná část, která má naopak větší než základní vzdělání. Zpráva amerických analytiků proto vcelku hodnotí příslušníky Islámského státu jako „obecně vzdělané“.

Výjimkou nejsou doktoráty z ekonomie, informačních technologií, jazykovědy. Mezi džihádisty jsou i fyziologové a učitelé. Pozoruhodné je, že chybí odborníci přes věrouku a islámské právo.

Z více než 4000 dobrovolníků jich většina uvedla, že jsou nekvalifikovanými dělníky. Druhou nejpočetnější skupinou byli zaměstnanci v obchodě a pak studenti. Více než 200 dotazovaných uvedlo, že jsou bez práce, ovšem u dalších více než 400 zůstala kolonka o zaměstnání nevyplněná, což naznačuje, že také tito lidé neměli práci.

Tito džihádisté byli tedy často buď nezaměstnaní, anebo vykonávali práci, která ne zcela odpovídala jejich kvalifikaci. Kromě toho dvě třetiny z nich přiznaly, že jsou svobodní.