Podpora Hamásu mezi Palestinci po útoku na Izrael vzrostla. Válce navzdory

Na Západním břehu vzrostla podpora Hamásu ze zářijových 12 procent na listopadových 44 procent. V Pásmu Gazy se teroristické hnutí v listopadu těšilo podpoře 42 procent, zatímco před třemi měsíci to bylo 38 procent, tedy o čtyři procentní body méně.

Navzdory zkáze, již rozpoutaná válka přinesla, se 57 procent respondentů v Pásmu Gazy a 82 procent na Západním břehu Jordánu domnívá, že Hamás zahájením útoku 7. října postupoval správně, uvedla agentura AP.

Většina přitom uvěřila tvrzení Hamásu, že jednal na obranu islámské svatyně v Jeruzalémě před židovskými extremisty a docílil propuštění palestinských vězňů. Pouze deset procent respondentů se domnívalo, že se Hamás dopustil válečných zločinů.

Odstoupení 88letého Abbáse, jehož vládu mnozí Palestinci považují za zkorumpovanou, autokratickou a neefektivní, si na Západním břehu i v Pásmu Gazy přeje přes 90 procent obyvatel, což je o deset procentních bodů víc než před útokem na Izrael.

Průzkum palestinského střediska PSR, jehož statistická odchylka činí čtyři procenta, byl v Pásmu Gazy proveden během týdenního příměří.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který vede nejpravicovější vládu v dějinách Izraele, důrazně odmítá jakoukoli roli Palestinské autonomie v Pásmu Gazy po skončení ofenzivy a trvá na tom, že si tam Izrael musí zachovat časově neomezenou bezpečnostní kontrolu. Arabští spojenci USA naopak podmiňují své zapojení do poválečné obnovy skutečnou snahou docílit dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

Šéf Hamásu Ismáíl Haníja se nechal slyšet, že jakékoli uspořádání v Pásmu Gazy je „mylná představa“. „Jsme otevřeni diskusi o jakýchkoli nápadech nebo iniciativách, které by mohly ukončit (izraelskou) agresi a otevřít dveře k tomu, aby se udělal pořádek … jak na Západním břehu, tak v Pásmu Gazy,“ dodal Haníja.