Počet izraelských akcí na Západním břehu roste, mrtvých a zatčených také

Od 7. října zahynulo násilnou smrtí, nejčastěji v důsledku střelby izraelských vojáků nebo policistů, na Západním břehu Jordánu podle údajů Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) 203 Palestinců. To je více než polovina všech úmrtí registrovaných od 1. ledna 2023 (398).

Izraelská armáda a policie zasahují s obrněnými vozidly nejčastěji na uprchlický tábor u města Džanín, razie jsou časté také v Nábulusu, Tulkarmu a v okolí Hebronu. Poslední taková akce proběhla v noci na středu v Džanínu – podle dosavadních informací si vyžádala osm zraněných a mnoho zatčených. Mezi nimi byli i pracovníci Červeného kříže.

Izrael razie odůvodňuje rozbíjením ozbrojených buněk, které mají připravovat útoky proti židovským cílům. K takové akci došlo naposledy ve čtvrtek ráno, kdy dva palestinští ozbrojenci ze Západního břehu spustili střelbu na autobusové zastávce na okraji Jeruzaléma. Zemřeli při tom tři Izraelci.

Mnozí Palestinci dávají zvýšené násilí na Západním břeh Jordánu do souvislosti s tím, že pozornost světa je upřená na dění v Pásmu Gazy poté, co teroristické hnutí Hamás proniklo z Pásma Gazy na území Izraele a brutálně tam povraždilo na 1200 lidí, většinou civilistů. Přes dvě stovky lidí pak teroristé odvlekli do Pásma Gazy.

Při násilí ze strany židovských osadníků proti Palestincům přišlo o život od 7. října nejméně pět lidí. Nejde ale jen o oběti na životech: organizované nájezdy židovských osadníků měly za následek vylidnění několika palestinských osad, jejichž obyvatelé se pod tlakem osadníků raději stáhli do bezpečnější lokality. Své domy v obci Vádí-as Sík tak opustilo na 200 Palestinců, další přišli o své zemědělské pozemky, které dosud obdělávali.

Palestinské organizace upozorňují, že vedle mrtvých výrazně vzrostl i počet lidí, které Izrael zatkl a umístil do věznic. Tamní právnické kanceláře evidují od 7. října celkem 3290 zatčených osob. Při započítání zadržených osob z Pásma Gazy, které do 7. října pracovaly v Izraeli jako sezonní dělníci, přesáhl počet Palestinců v izraelských káznicích od 7. října hranici deseti tisíc.

„Nejistota se týká i lidí, které Izrael propustil v rámci dohody o příměří,“ upozorňuje Amal Sarahnehová, mluvčí Palestinské vězeňské asociace, s tím, že praxe z minulých let ukazuje, že většina propuštěných dříve či později znovu skončí v izraelském vězení – vojáci si pro ně cíleně přijdou.

Podle výpovědí propuštěných vězňů, které cituje al-Džazíra (které ovšem nelze nezávisle ověřit), se podmínky v izraelských káznicích v posledních týdnech značně zhoršily. Má k tomu vést jak přelidněnost věznic, tak frustrace dozorců, kteří si vztek vybíjejí na vězních. Propuštění palestinští vězni hovoří o rutinním bití, vypínání vody a elektřiny či nemožnosti opustit cely po řadu po sobě jdoucích dní.

Západní břeh Jordánu zaujímá plochu 5655 čtverečních kilometrů (asi polovina Středočeského kraje), žijí tam téměř 3 miliony lidí. Od roku 1967 jde o území podle mezinárodního práva okupované Izraelem; jeho součástí je i východní část Jeruzaléma. S Pásmem Gazy Západní břeh Jordánu, který nemá přístup k moři, územně nesouvisí.

Ve městě Ramalláh sídlí tzv. palestinská samospráva v čele s prezidentem Státu Palestina Mahmúdem Abbásem. Její plná jurisdikce je ovšem omezená jen na tzv. zónu A, zahrnující necelou pětinu území Západního břehu; o otázkách souvisejících s bezpečností rozhoduje Izrael.

V židovských osadách, které na území Západního břehu tvoří uzavřené enklávy hlídané izraelskou armádou, dnes žije asi 500 tisíc Židů. Další obývají Východní Jeruzalém. Budování osad je v Izraeli politické i ideologické téma, podporují je krajně pravicové strany, ale část izraelské populace se staví proti nim.