Článek
Nahrávku, která pobouřila sunnity, údajně pořídil jeden z vysokých státních představitelů, který popravě přihlížel. Zveřejněna byla den po popravě.
Když byl Saddám Husajn přiveden na popraviště, strážci skandovali: "Muktada! Muktada! Muktada!"
Husajn se tomu smál a ptal se jich: "Je tohle způsob, jímž dokazujete svou statečnost jako lidé?"
Za Husajnovými zády někdo vykřikl odpověď: "Přímo do pekla."
Husajn se znovu zeptal: "Je tohle statečnost Arabů?"
Pak se ozval hlas, který strážce okřikl: "Prosím, žádám vás, nedělejte to. Ten muž bude popraven."
Přesto se opět ozvalo "Ať žije Muktada Sadr." Tchán tohoto radikálního šíitského duchovního, který založil šíitské hnutí Dava, byl popraven za Husajnova režimu. A pošklebky na adresu bývalého iráckého prezidenta pokračovaly.
Záběry zachycují i samotnou popravu. Kolem popraveného těla pak šíitští svědci radostně poskakovali a skandovali hesla.
Šíity video potěšilo
Zatímco sunnité jsou načerno pořízeným videem pobouřeni, šíité mají radost, že mohli vidět konec nenáviděného diktátora. "Je to něco úžasného. Nikdo doopravdy nevěřil, že Saddám bude popraven, protože lidé byli jím a jeho režimem zastrašeni," řekl Abbás Mansúr, který prodává v Bagdádu mobilní telefony. "Každý to chce vidět na mobilu nebo v televizi. Je to jako žízeň, která nemůže být utišena," dodal.
Jiný názor však měl Kurd Mahmúd Askar, který je přesvědčen, že Husajn si zasloužil za své zločiny pověsit, ale nelíbí se mu způsob, jak to bylo provedeno. "Způsob jak bylo vše podáno "pomohlo Saddámovi, protože s ním lidé sympatizují".
Američané chtěli popravu odložit
Americké vojenské úřady v Iráku se k incidentu nevyjádřily, podle amerických představitelů však měla irácká vláda s popravou ještě dva týdny počkat. Při schůzce to navrhli iráckému premiérovi Núrímu Málikímu, uvedl jeden iráckých poslanců. Málikí, který je členem strany Dava, to však odmítl s odvoláním na bezpečnostní situaci v hlavním městě a na pověsti, že se ještě zhorší bezpečnostní situace.
Američané také žádali písemnou dokumentaci, aby prověřili, zda je poprava v souladu s iráckými zákony. Rozsudek totiž původně měl podepsat irácký prezident Džalál Talabání, ten je však známý jako odpůrce trestu smrt a rozsudek nepodepsal. Vždy to odmítal udělat. Po pátečním rozhovoru mezi Málikým a Talabáním, bylo oznámeno, že prezidentův podpis není nutný aniž by to bylo blíže vysvětleno. Talabání pouze jednou řekl, že výrok odvolacího soudu se musí tak jako tak vykonat a jeho podpis není nezbytně nutný.
Kritiku si také vysloužil termín popravy v době pouti do Mekky.